Pátý ročník mistrovství Valašska v pomalém kouření dýmky aneb Velký den Vlastíka Šenkýře

Trochu netradiční úvodní společné foto většiny účastníků soutěže při cestě na naši výstavu    

     V sobotu 17.března 2007 vyvrcholila na Valašsku dýmkařská sezóna, Valašský fajfklub pořádal svou prestižní společensko sportovně kulturní záležitost, už pátý ročník Mistrovství Valašska - soutěže v pomalém kouření dýmky "O starostovu fajfku".
     Protože se termín soutěže prolíná s naší výstavní exkurzí do minulosti valašského dýmkaření, dopřáli jsme všem účastníkům možnost podívat se na expozici v zámku Kinských. Po soutěžní registraci vyrazili všichni hosté připraveným autobusem směr zámek. Zdá se, že jejich dojem z výstavy byl podobný jako náš když jsme ji viděli poprvé - byli docela ohromeni. Mnozí vůbec netušili, jakou historii má naše blízké okolí v tomto umělecko-řemeslném odvětví. Všichni fotografovali a natáčeli, až se jim od čoček kouřilo. Zvlášť zahlceni dojmy byli přítomní výrobci dýmek, prosečský Pavel Háp, královéhradecký Přemek Omrt a stále se lepšící Jirka Zapletal z Opavy.

Hlavní organizátor výstavy Jirka a hrdina dne Vlastík Šenkýř	Prezident PC Olomouc pan Cetkovský
V sále se blýskalo jako při letní bouři	Prezident PC Silesia Martin Vašák s Přemkem Omrtem

     Po hodince strávené mezi historickými kousky se soutěžící vydali zpět na Kolibu, mezi dýmky současné. Soutěž začala tradičně oficiálním uvítáním, k přítomným promluvili fojt našeho klubu Marek Netolička, hlavní rozhodčí Dušan Jurek a takyrozhodčí Jurek junior (kdybyste mě zabili, na jeho křestní jméno si nevzpomenu, omlouvám se :-) Přestože i nový starosta Valmezu Jiří Částečka má k naší soutěži kladný vztah, zahraniční povinnosti mu nedovolily zúčastnit se zahájení, takže se tohoto úkolu zhostil náš spolučlen Jirka Pernický, tohoto času místostarosta. A navštívil nás také starosta bývalý, Jiří Kubeša, který stál u zrodu Valašského Fajfklubu a který držel patronát nad soutěží ve všech předchozích ročnících. Vnesl do soutěže značný rozruch -ne tím, že daroval do cen láhev irské whisky, ale především tím, že tuto hezkou láhev na počest svatého Patrika, ochránce chudých a utlačovaných, věnoval tomu, kdo skončí na posledním místě. V tomto okamžiku se rozhodčí málem sesypali, protože se obávali toho, že zájemců o cenu pro posledního bude mnoho a  nedokáží rozeznat, kdo doopravdy odpadl jako první.   

Slavnostní zahájení - zleva Jirka Pernický, Jiří Kubeša, fojt Marek Netolička, rozhodčí Dušan Jurek a takyrozhodčí Jurek junior	Valašský team konzultuje strategii s metodikem a trenérem Honzou Vackem - vlevo
Časomíra - manželka našeho technika paní Kramplová a Kuba Skalka	Nacpávání pod bedlivým dohledem hlavního rozhodčího
... i pod dohledem novinářů	Pěchování tabáku v podání Přemka Omrta
Blíže k objektivu opavští, dále pak olomoučtí	Pohled z řídícího střediska
A takhle budu střílet - neprojdou !	Přehlídka cen
A stojánek pro vítěze	Z dýmek stoupá dým

     Kouřil se tabák London Mixture značky Stanislaw, lehká směs s přijatelným množstvím latakie, s jemným řezem a přiměřenou vlhkostí.
     Když už jsem zmínil značku Stanislaw, potažmo firmu Mostex, je třeba zmínit se o sponzorech a donátorech, kteří nám pomohli letošní akci realizovat. Dr.Stanislav mimo soutěžního tabáku daroval několik dýmek pro nejlepší, další dýmku darovala e-trafika, vítězná dýmka byla jak už bylo zmíněno věnována radnicí a jednou hand-made dýmkou vítěze obdaroval Pavel Háp. A ještě děkujeme jedné nejmenované firmě, sídlící na Hřbitovní ulici, která má obor činnosti vhodně doplňující naši zálibu v kouření, ale kterou nám zákon o pohřebníctví nedovoluje propagovat :-)     

Kuba radí Zbyňkovi při jeho soutěžní premiéře	Tak tohle teda poslouchat nebudu ..!

     A teď už k vlastní soutěži. Jak je už u nás tradicí, dusátka použili všichni vlastní, ovšem pouze prvních deset minut. Protože tabák byl jemný a velmi dobře prohoříval, nedaly se čekat mimořádné maratónské výkony. Nezapálila jediná účastnice soutěže, Dr.Vašáková z PC Silesia, která tímto získala zmíněnou láhev Jamesona. Velkoryse se o ni rozdělila se všemi účastníky. V tomto okamžiku se přihodila hezká kuriozitka - paní Vašáková s táckem plným "štamprlí" obcházela stoly, a jeden nic netušící čerstvě příchozí si u ní objednal kávu. Paní Vašáková ovšem neztratila dekorum, objednávku bez mrknutí oka přijala a dotyčný se snad ani nedozvěděl, kdo ho vlastně obsluhoval. Další průběh soutěže se nijak nevymykal zaběhnutým schématům. Všichni honili uhlíky v hlavičkách, až se jim přitom kouřilo z uší, a odpadali v rovnoměrných rozestupech, jak můžete vyčíst z výsledkové listiny. Přes hodinu se dostala jen hrstka -konkrétně šest- soutěžících, z nichž ovšem byli dva "naši". Z Valachů nakonec nejlépe skončil  Marek Netolička, bez několika vteřin 1,05 hod. O necelých pět minut později už svedli urputný boj o vítězství olomoucký Ludvík Zámečník a nakonec vítězný Vlastík Šenkýř z PC Ostrava. A v tomto okamžiku je třeba vrátit se k titulku této reportáže - Vlastík totiž nejenom vyhrál soutěž, sklidil uznání za svůj podíl na výstavě ale k tomu všemu měl ještě narozeniny. A aby i to nebylo málo, tak slavil i svátek! Prostě nebylo zřejmě toho dne šťastnějšího člověka. Vyhříval se v blescích fotoaparátů, poskytoval rozhovory (zvláště pohledným mladým novinářkám, které zval na návštěvu své usedlosti v kopcích nad Frýdlantem), přijímal blahopřání od ostatních dýmkařů ... prostě si to vychutnal.

     Jak už je u nás zvykem, byla udělena i cena za nejoriginálnější dusátko, stejně jako loni byl nejvýše oceněn vlastnoručně zhotovený kousek, letos cenu získal Přemysl Omrt za dusátko ocelové, kované -on totiž Přemek, jak někteří možná nevědí, je nejenom dýmkař, ale i sochař a umělecký kovář. Po vyhlášení všech výsledků byla soutěž oficiálně ukončena, operátoři časomíry paní Kramplová a Kuba Skalka všem vytiskli výsledkové listiny a bylo hotovo. Část přespolních účastníků vzápětí zamířila k domovům, k naší radosti ale mnoho lidí na Kolibě zůstalo a dále se dobře bavili s kamarády. Soutěž se plynule proměnila v pohodové sobotní odpoledne, ve kterém je nejlepší posedět s přáteli v příjemném prostředí dřevěné hospody s hořícím krbem uprostřed, se sklenkou whisky v jedné ruce a hřející voňavou dýmkou v druhé. Možná je to jen můj subjektivní dojem, nevím, ale mám pocit, že "Fajfka" má každý rok lepší a lepší atmosféru. Možná je to proto, že ze spřátelených klubů na naši soutěž jezdí lidé, se kterými se již řadu let známe, rozumíme si a máme si vždy o čem povídat. Takže zase za rok ve Valmezu, jste srdečně zváni.

Pohoda po soutěži ... Zdeněk	Vždy dobře naladěný Pavel
Část ostravského teamu, rodinný tandem Balcarových	Sakra, jak tohle děláš ... ?   Neřeknu ...

  text  (C)  Radim Přikryl  foto  (C) Radim Přikryl a  Jakub Skalka