Od řemesla k požitku, aneb dýmka v běhu staletí ...

Dnes už  málokdo ví, že v Kelči, městečku nedaleko našeho mateřského Valmezu, bylo jedno z center výroby dýmek - Fajfklub o tom uspořádal výstavu

     Jako zlatá nit se historií našeho spolku táhne zájem o historii výroby dýmek na území dnešních Čech a Moravy.  Sbíráme informace, navštěvujeme muzea i historické výrobce, bavíme se s pamětníky, prostě sbíráme informace všeho druhu.  A protože šíření dýmkové kultury cítíme jako svou povinnost, již delší dobu se zabýváme myšlenkou uspořádání výstavy, která by zájemcům z řad veřejnosti ukázala něco zajímavého z historie tohoto řemesla.  Po loňském neúspěšném pokusu  jsme se do její realizace v letošním roce pustili s vervou již od samého počátku roku.  Vedoucí realizačního týmu Jirka Pernický s předstihem zajistil prostory v muzeu v zámku Kinských. Exponáty pochází z Muzea regionu Valašsko, konkrétně z muzea ve Vsetíně, z pobočky muzea  ve  Valašském Meziříčí a z depozitáře tohoto muzea v Kelči  a značná část vystavených dýmek, výrobních nástrojů a archiválií je ze soukromé sbírky Vlastíka Šenkýře, člena PC Ostrava. Výstava je doplněna dýmkami ze současné české i zahraniční produkce, ty dodali samotní členové Valašského fajfklubu.

Za spoustu práce při přípravě výstavy je na místě poděkovat realizačnímu týmu:

- Jirkovi Pernickému - za to, že celou výstavu zaštítil a zkoordinoval aktivity mezi muzeem,  Fajfklubem a Vlastíkem Šenkýřem. Obstaral prostory v muzeu, zajistil termín atd.
- Vlastíku Šenkýřovi z PC Ostrava - byl jedním z původců ideje této výstavy, a co hlavně, zapůjčil nám část své soukromé sbírky
- Kubovi Skalkovi a Jožkovi Vybíralovi - za spoustu práce, kterou okolo výstavy měli, za cesty do Frýdlantu
- Zdeňkovi Zimákovi za doprovodnou grafiku - skvělé plakáty a pozvánky
- kurátorce výstavy slečně Miladě Fohlerové, která se svými znalostmi a zkušenostmi zasloužila o to, že výstava je taková, jaká je

Vernisáž - 1.března 2007

     Výstava byla zahájena prvního března v sedmnáct hodin slavnostní vernisáží, a to za přítomnosti většiny členů Fajfklubu, slečny kurátorky, několika rodinných příslušníků, řady kulturychtivých občanů Valmezu a přiměřeného počtu novinářů.  Ti z nás, kteří dosud viděli exponáty pouze naskládané v krabicích nebo je dokonce neviděli vůbec, byli notně překvapeni. Výstava je připravena opravdu profesionálně a prezentace je velmi působivá, i když je na relativně nevelké ploše komorní výstavní síně v přízemí muzea. Výstava opravdu pečlivě a podrobně dokumentuje historii výroby dýmek na Valašsku, vystavené dýmky, nástroje a nářadí jsou doplněny dobovými fotografiemi a kresbami s dýmkařskou tématikou. Návštěvník se pak může skrz zákaoutí s kuřáckým stolkem a lahví whisky z devatenáctého století přenést až do současnosti, která je reprezentována výběrem současných dýmek různých typů, značek a provedení. 

     Přiložené fotografie nemají za úkol zdokumentovat jednotlivé exponáty, pouze se snaží  zprostředkovat trochu výstavní atmosféry. Výstava určitě stojí za shlédnutí, dovolujeme s ji doporučit všem, kteří mají vztah ať už k dýmkám, ke krásnému dřevu, starým řemeslům, k umění našich předků i dovednosti dnešních výrobců.

Zde vidíte většinu členů Fajfklubu, hrdých na krásnou výstavu Ti, kteří se zvláště zasloužili o výstavu: Jirka v modré košili decentně v pozadí, Kuba a Josef v první řadě druhý a třetí zleva a Zdeněk vepředu úplně napravo společné foto Vlasta Navrátil www.vlastislav.net
V muzejní kavárně před zahájením	Meziříčská veřejnost
Neprůstřelná vitrína ze safírového skla :-)	Technik vysvětluje technický princip šlapacího soustruhu
Pohled z vestibulu	Nejen muži podléhají kouzlu dýmky
Praporečník s hlavním metodikem a trenérem	A závěrečné zhodnocení na Kolibě

Zde je několik snímků z chystání výstavy,  vidíte přípravu exponátů a kurátorku výstavy, slečnu Fohlerovou.

A toto je něco z pera grafikova. Kolega Zdeněk Zimák se ujal propagace výstavy a jako první počin vytvořil plakát, který bude na naši akci upozorňovat - toto je již definitivní verze

.

Krátká reportáž o návštěvě u pana Šenkýře, jak ji zapsal Jirka Pernický.

     Neočekával jsem, že oficiální návštěva, za účelem zapůjčení exponátů pro naší výstavu, se stane příjemným výletem a setkáním, s velmi svérázným a  zajímavým člověkem. Naše minivýprava, ve složení Já, Kuba a Josef, prožila poměrně dobrodružný dojezd na orlí sídlo Bílého Bůvola, alias Vlastika Šenkýře. Přestože jsme dojížděli víceméně již za tmy, Vlastik nás neomylně telefonicky navedl k jeho chaloupce. Po přivítáni, úvodní kávě a zajímavém pokecu jsme si prohlédli Vlastikovo sídlo. Již jeho přezdívka dala tušit, že jsme se ocitli v sídle velkého indiánského náčelníka a šamana. Obývací místnost byla malým indiánským muzeem. Cílem naší cesty bylo ale dojednání zápůjčky dýmkařského materiálu pro naší výstavu. Z rozhovoru s ním jsme tušili, že jeho sbírka je objemná. Nicméně skutečnost předčila očekávání. Důkazem byla půda domku, kde Vlastik skrývá dýmkařské poklady, tedy ucelenou sbírku, počínaje dýmkami, dýmkařským materiálem, nářadím a konče dýmkařskými archiváliemi. A to jsme v přítmi hůry neviděli všechno. Výsledkem naší návštěvy a příjemného posezení je utřídění a nachystání jeho sbírky, kterou si v půli března odvezeme do Valmezu. Návštěva byla spojena s teplou večeří, v podobě tlustého a výborného placku. Na závěr jsme si prohlédli chlév s koněm, hříbětem a kozami.