Dobrý
den, zdravíme Vás pěkně svrchu. Nebo z vrchu? Z Brňovského
vrchu, na kterém se rozkládá kam až oko dohlédne panství našeho
technika, jeho první dámy a potomstva. A stejně jako před rokem a před
dvěma a třemi a kdoví před kolika ještě jsme se nechali vyvézt skoro
až na samý vrchol kopce, abychom si mohli sednout do technikova
altánu.
Už loni jsme si posteskli, že se na našich akcích
spíš přežíráme, než ožíráme, a ani tato nebyla výjimkou. Navíc
stárneme a blbneme, takže jsme úplně zapomněli na to, že jsme se loni
dohodli, že po cuketovém
šílenství bude letos následovat gentlemanské klání o nejlepší
míchaný nápoj. Skutek utek´. Ale zas tak zle to nedopadlo,
protože mnozí z nás se místo šejkru chytili vařečky a připravili pro
své kamarády mnoho chutných jídel.
První chod: špekáčky v pekáčku,
na pivu a zelenině podle Zdeňka
Druhý chod: boršč se spoustou
masa, červenou řepou, smetanou a vším co k tomu patří – dodal
pokladník Jožka
Třetí chod: klasické chilli
z hovězího, s rajčaty, paprikou a římským kmínem – vlastnoručně
připravil nástěnkář
Čtvrtý chod: steaky z krkovice,
naložené ve třech druzích bylinek, připravené na grilu a podávané s tzatziky
- láskyplně připravili hostitelé, technik se svou paní.
Chod pátý: „rychlí utopenci“
v zeleninovém nálevu, nakládaný Hermelín – dodal Jirka
Zdržím se hodnocení a nedejbože
kritiky, všechno jídlo bylo vynikající, a přesně v duchu nové
přežírací
filozofie fajfklubu. Důkazem
budiž litrová láhev naší oblíbené whisky Jameson, kterou donesl fojt a
která zůstala nedopitá. Zato šla na odbyt nealkoholická piva, včetně
zvráceností typu švestkového nebo třešňového.
Hovory se vedly o lecčems. Nosné
téma první půlky večera bylo dělání si legrace z Aleše, který se
zasedání Fajfklubu příliš často neúčastní, a i dnes to vypadalo, že má
jen krátkodobou propustku od rodinného krbu.
Velmi podrobně jsme také
probírali techniku lovu lišek na návnadu ze zkažených ryb. Případné
podrobné informace vám rád poskytne fojt.
Dlouhá a bezvýsledná debata se
vedla o tom, proč některé naše spolučleny známe jen doslechu, a co
udělat pro to, aby klubové akce byly ještě lepší, až budou nejlepší na
celém světě. K žádnému závěru jsme ale pochopitelně nedošli ...
Nezapomenutelnou částí večera se
stalo tématické cvičení, které vyhlásil technik. Řekl, že steaky budou
pouze pokud si sami rozděláme oheň. K tomu dodal prkénko a klacík.
Protože jsme byli všichni přejezení prvními třemi chody, na úkol jsme
se mu vykašlali :-). Ale Dalibor se nedal a spolu s Jirkou nám
rozdělání ohně bez moderních vymožeností předvedl. Byla to fuška, ale
povedlo se. Mnozí z nás to viděli poprvé.
A tak. V přestávkách mezi jídly
jsme si našli čas i na dýmky, kolovaly a koštovaly se tabáky, počasí
bylo příjemné, komárů bylo přiměřeně a tak nám příjemný podvečer a
večer krásně ubíhal. Někteří (třeba Aleš :-) ) odjeli dříve, jiní
vydrželi do půlnoci. Někteří se nechali dolů odvézt, jiní dali
přednost orientačnímu pochodu po svých.
Každopádně to byla tradičně
báječná akce, a jsme technikovi vděční za poskytnutí azylu na jeho
panství a děkujeme mu za práci, kterou má s přípravami.
Nástěnkář
|