XI. Grand Prix Slovakia - Trnava Zase jeden skvělý zážitek od PC Nitra 10. září 2022
Loni
jsme divočili s Covidem, letos ho přetlačily události na východ od nás ...
ale život jde dál a je třeba se snažit fungovat aspoň trochu normálně. Zdá
se, že dýmkařský svět je naštěstí v pořádku. Na Slovensku každopádně.
Trnava je velmi hezké město s historickým centrem a kostelem, klášterem či věží doslova na každém rohu. A kousek od centra stojí historický pivovar, jehož součástí je i sladovna. Slad dělají poměrně ve velkém, v řádu tisíců tun za rok, pivo spíš v malém. Ale to vůbec nevadí, naopak, můžou si to pivínko pěkně vymazlit :-). Součástí areálu je penzion, venkovní terasa a ve sklepení krásná restaurace s klenutými stropy. A to bylo naše útočiště pro sobotní odpoledne. Ale postupně - nejdříve bylo potřeba ochutnat pivo. Prohlídka pivovaru a ochutnávka jeho produkce byla součástí soutěžního programu, což byla zřejmě součást taktiky pořadatelů - zničit soutěžící ještě před startem. Což se docela dařilo, po ochutnávce mj. dvacetistupňového piva jsme byli jako motýli. Někteří tančili, jiní zpívali, prostě večírek začal v pravé poledne. Obědem jsme se trochu uklidnili, nicméně stejně většina účastníků pokračovala v konzumaci zdejších pivních speciálů, a na některých byla hladina alkoholu v krvi docela poznat :-) Samotná soutěž začala podle plánu ve 14,30 za účasti padesátky soutěžících z deseti klubů a čtyř zemí. Valašský Fajfklub jsem reprezentoval bohužel jen já, a jak už se u osamělých výjezdů na větší vzdálenost stává zvykem, udělali jsme si z této akce rodinný výlet s noclehem. A protože v podobné situaci byl i Lojza z Dýmal klubu, dali jsme se již před soutěží dohromady spolu s borci z PC5 Ruda a vytvořili jsme Northern Moravia team s cílem pokusit se získat umístění v soutěži družstev. Zapálili jsme příjemnou virginii Stanislaw Scottish Autumn Flake, kterou bylo předtím třeba pořádně podrtit. Kouřila se z unifikovaných dýmek Savinelli 101, které před startem prošly oficiální kontrolou - aby všichni měli opravdu rovné podmínky. Relativně náročný tabák nesednul všem. Startovní pole poměrně rychle prořídlo, bohužel se nedařilo ani v našem týmu, polovina odpadla v první půlhodině. Tím se ovšem odblokoval Alois, který říkal, že není cílem vyhrát, ale porazit Ruďáky :-). Takže z něj bez konkurence opadl stres a dotáhl to až na celkové vítězství. Já na začátku doufal, že se snad dostanu na první stranu výsledkové listiny, pak to vypadalo aspoň na průměrnou pětadvacítku, pak dvacítku, ba i na první patnáctku. U první desítky jsem nevěřícně kroutil hlavou, jak to dnes pěkně hoří, a poslední doušek dýmu jsem vypustil, když na časomíře svítila sedmička. A kupodivu ani to nebyla pravda, sedmý ještě nebyl zapsaný, takže nakonec z toho bylo moc příjemné šesté místo. A nakonec to nebylo tak špatné ani v soutěži družstev, Lojzovo vítězství a můj docela slušný čas nás vytáhly na bronzovou příčku. Okolo půl páté odpolední jsme ze sklepa vyfárali zpátky na povrch a u kávy na terase počkali na vyhlášení výsledků. Cen bylo tolik, že, slovy pořadatelů, nevěděli, jak je všechny rozdělit. I já za své šesté místo dostal dýmku, sympatickou prosečku, kterou jsem hned v neděli v ulicích Trnavy zakouřil. Dýmky z BPK jsou obvykle subtilnější, nicméně právě pro venkovní použití je to výhoda - nevylamují vám zuby. A tím se dostávám k závěru soutěžní části. Chvíli jsme ještě poseděli, nicméně venku začalo poprchat a tak bylo třeba přemístit se do místa našeho přechodného bydliště. Takže ještě týmová fotka a zase někdy dovidenia. Díky za moc příjemný víkend, víc takových! Nástěnkář
A ještě nesmí chybět výsledky a pro připomenutí pozvánka
|
||||||||||||||||||||||||||||
text a foto (C) Radim Přikryl |