IX.Beskydské kouření
19.září 2009

Tradiční klubové derby Ostravsko - Valašsko

    Chtěl jsem tento text uvést slovy, že loni touto dobou byla zima jak v ruském filmu, a že si to pamatujeme přesně, protože jsme pěkně vymrzli v nevytopené hospodě na Lučině. Jenže pohled do záznamů mě usvědčil z toho, že má paměť už má pořádné díry, protože promrzlé klouby jsme měli až při společném Vánočním kouření. To se konalo 13.prosince a počasí celkem odpovídalo ročnímu období. Takže efektní úvod o tom, jak jsme byli šťastni, že je v lokále teplo, je bezpředmětný.
    Tak tedy jednoduše, dostali jsme pozvání od synků z Ostravska, schválně nepíšu z Ostravy, protože praví ostravští chachaři už jsou v PC Ostrava v menšině - k účasti v devátém ročníku Beskydského kouření. A protože je "Lučina" naše srdeční záležitost, pozvání jsme s díky přijali.
 

Pan prezident má opravdu úroveň	Eda pozoroval dění se stoickým klidem

     Z Beskydského kouření se postupem času stalo derby mezi Valašským Fajfklubem a PC Ostrava, protože kolegové z jiných klubů na tuto soutěž zvysoka kašlou. A protože se mírně snižuje i absolutní počet účastníků, stává se z této prima akce komorní rodinná soutěž. Což nám sice na jednu stranu nevadí, protože rodinná atmosféra je příjemná, na druhou stranu máme strach, že se dýmkařská soutěžní sezóna postupně smrskne na velké akce typu "Klání" a kluby mezi sebou úplně ztratí kontakt. A když k tomu připočteme nulovou činnost ADK, která nás přivedla až k vystoupení z jejích řad, dílo je dokonáno.

Vlastík ukazuje všem narozeninový opasek od našeho klubu	Konec reklamních ptákovin, konečně rozumné texty
Ceny pro vítěze, na každého se dostalo, na některého i dvě	Tradiční, skvělý, krásný, voňavý chléb

      Ale abychom jen nekritizovali ostatní, musím trošku zamířit i do vlastních řad. Na Lučinu jsme nakonec vyrazili v počtu pouhých čtyř reprezentantů, což opravdu není mnoho, přihlédneme-li k tomu, jak dobré vztahy máme s "Ostraváky". Nu což, my se bavili dobře, a ti co se nezúčastnili ať litují. Vyrazili jsme z domova v pravé poledne. Protože si náš metodik příliš neláme hlavu s předpisy ("Cože, tam byla padesátka? Jezdím tudy skoro každý den a té značky jsem si nikdy nevšiml"), dorazili jsme na místo v traťovém rekordu za necelých 50 minut. Objednali jsme si první pivo a zapojili se do společenského dění. Vlastíkovi jsme dali balíček fotografií z oslavy jeho narozenin . On nám zase ukázal, jak mu sluší náš opasek. Objevil se pan Celuch s plnou taškou nádherných dýmek,  ovšem v cenách až okolo 10.000,-Kč. Na fotografii výše jsou vtipně (ehm) vydávány za ceny pro vítěze.

Méně úspěšná část teamu	Průměrně úspěšný nástěnkář

     Soutěž samotná měla pohodový průběh, tabák Poniatowski Full Aroma hořel docela pěkně, jen chuť trošku zaostávala za slibným jménem. Většina z těch, kdo zapálili dvěma hezkými modrými zápalkami, vydržela alespoň půl hodiny, a asi až okolo 45.minuty se začali objevovat "odpadlíci". Černý Petr tentokrát bohužel zůstal v ruce našemu záznamníkovi Kubovi, který se přestal s uhlíkem trápit první ze všech. Pak se odporoučeli čtyři domácí, a následovalo překvapení dne, skončil náš metodik a trenér Honza, který je jinak zvyklý bojovat o čelné pozice (sbírku vyhraných dýmek mu všichni tiše závidíme).

Pan prezident s místostarostou Lučiny	Větší část Ostravských

     Na čtvrtém místě skončil Váš nástěnkář, a pak následovalo překvapení dne - poslední ve hře zůstali Karel Balcar a náš Garfield. A druhý jmenovaný si zažil svůj hvězdný okamžik, když nakonec "překouřil" svého ostravského soka o celých deset minut.

Tradiční soutěžní zátiší	Nejúspěšnější z nás, slavné zvítězivší Garfield přijímá gratulaci od prezidenta PC Ostrava pana Sítka

     Krátce po dobré večeři přišlo vyhlášení výsledku a předání cen. Těch bylo moc a moc, Garfield si odnesl hezkou Jirsovku, i Kuba obdržel satisfakci za svou smůlu, a my, jako přespolní ještě dostali dva bochníky krásného voňavého chleba s dýmkařským vzorem na kůrce.
     Nějakou dobu po skončení oficiální části programu jsme ještě klábosili, nakoupili něco tabákových výrobků v cestovní trafice pana Sítka, dopili své sklenice a vyrazili k domovům. V Rožnově jsme vysadili vítěze, a po krátké okružní jízdě Valmezem zamířil náš obětavý řidič Honza směrem ke své vířivce v Policích.
     A to byl konec našeho výletu na Lučinu. Příjemná záležitost s partou kamarádů, spolu s hezkým počasím to bylo hezky strávené sobotní odpoledne.
     Díky, synci z Ostravy, snad se zase brzo uvidíme.

Váš nástěnkář      

P.S.: dopředu uděluji povolení ke zveřejnění tohoto textu ve Zpravodaji PC Ostrava, ať ušetříte za telefon :-)

  text  a  foto (C) Radim Přikryl