Voňavý Cavendish De Havilland Mosquito dohořel, a je za námi čtvrtý ročník naší soutěže. Tentokráte se kouřilo podle "ostrovních" pravidel, přestože pozvaní Angličané nakonec nepřijeli. Změna spočívala především v povinnosti odložit dusátko po deseti minutách od zapálení, čímž se ze soutěže o "udržování uhlíku" stala opravdová soutěž v pomalém kouření. Čekali jsme dramaticky kratší časy, než při dodržování standartních pravidel, a byli jsme příjemně překvapeni, jak se s novými podmínkami všichni srovnali. Zapálit se podařilo všem, první soutěžící "odpadl" až po 18 minutách. Mám ovšem dojem, že další účastníci "zhasínali" v pravidelných intervalech, daleko rovnoměrněji, než na běžných soutěžích a vítězný čas 1:20 hod. vůbec nebyl špatný. Druhá změna proti "kontinentálním" pravidlům byla ta, že na deset minut bylo možno používat dusátka vlastní. A k tomu se pak vázala mimořádná soutěž o nejhezčí dusátko. A že se věru našly pěkné kousky.

     Co se týče našich členů, za zmínku stojí Zdeněk Zimák, který se probafal na čtvrtou pozici, a samozřejmě naše tradiční opora Honza Vacek, který se probojoval až na stupně vítězů. Hodina a dvanáct minut stačily na třetí místo.

Atmosféra byla příjemná, účast velmi slušná, organizace neselhala, prostě pohoda.

Na závěr zbývá poděkovat všem účastníkům z blízkého i dalekého okolí za skvělou atmosféru, sponzorům za nemalý příspěvek, organizátorům za úsilí, které věnovali přípravě, rozhodčím za dohled nad dodržováním pravidel, personálu Koliby za zázemí, novinářům za zájem ... prostě všem.

Tak zase za rok ve Valmezu.