Cesta na kraj Valašska

7. prosince 2019

Vůbec historicky první akcí našeho klubu, první společný výjezd, byl spojen s Mikulášským kouření v Hošticích u Opavy, jehož pořadatelem byl Silesia PC. Po několik dalších let patřila neodmyslitelně poslední návštěva v roce opavským a vždy tyto akce stály za to. Bohužel, pak se kolegové z Opavy odebrali do určitého hibernačního režimu a povedené kouření zmizelo z kalendáře. Postupem času jsme začali pravidelně navštěvovat kraj Valašska, resp. krajské město a místní Mikulášské kouření si velmi brzy a snadno získalo naše srdce a stalo se pevným bodem našeho kalendáře. Letos jsme byli postavení před obtížnou volbu. Kolegové se vrátili z Rudy a posel donesl tuto zvěst: „Jirka Zapletal v sobotu všechny pozval na Mikulášské do Opavy, 7. prosince. Cituji: Sešlo se to se Zlínem v jednom termínu, takže navrhuji, aby ti, co to mají blíž do Opavy, přijeli do Opavy, a ti, co to mají blíž do Zlína, přijeli taky do Opavy.“ A včil, babo raď. Nakonec se vzorek našeho klubu, v počtu 3 -fojt, Jirka a Honza řečený Vašek- rozjel přes kopec Syrákov. Trochu nás zaskočil Mirek Blizňák při výměně sms zpráv. Na naši, o celkovém počtu lidí v autě odpověděl, to je skvělé, už jsme 4! Nevěděli jsme, jestli jásat nad tím, že místa v Top Ten máme jisté anebo raději Mirka nepozvat k nám, neboť při přesunu autobusem by nepochybně zanechal menší ekologickou stopu. Ale ješitnost zvítězila nad ekologií, takže jsme v klidu a pohodě, přes výstrahy o náledí, dešti, sněhu a na Syrákově dokonce i před lavinami, pokračovali do někdejšího sídla impéria firmy Baťa.

Na parkovišti u Modrého stromu jsme se srazili s Michalem Hubaczem, hned za patami vklouzl Rado Masaryk a sotva jsme se usadili i s panem domácím ke stolu, doťapkali domácí borci Jožka s Petrem a ve finále přikvačil Martin Pedain. Ten dokonce donesl i svoji variantu k soutěžnímu tabáku, produkt od Sama Gawitha, který jsme nakonec zvolili jako soutěžní. Při letmém pohledu na obsazení stolu, člověka napadlo, že se nedostal na starosvětské Mikulášské pokouření, ale dobře nadupaný turnaj Pipe Masters. Naštěstí paní klubovnice (to jako obsluha v klubu) Lenka se nám plně věnovala a svým smíchem a téměř intenzivním vířivým pohybem mezi barem a naším stolem, bryskně rozehnala obláčky pochybností, zda jsme správně. A byli jsme opravdu správně. Po zaplnění stolu s cenami se začala zaplňovat naše bříška, vedly se odborné disputace o kondenzaci vody v dýmkové hlavičce, v závislosti na teplotě hoření, odvíjející se od složení a nacpání tabákové směsi, vzpomínalo se na letošní Lvov, hodnotilo se Starobrno, hodnotila se Radova dieta, uvrtávali se domácí do pořádání Klání, které budou pořádat v Březnici v roce 2021, probrala se výroba dýmek ve světě, u Dunhilla a doma u naší tradiční značky BPK, probíralo se co nového na Slovensku, kde se kdo nepotkal při stavbě dálničního mostu, atp. Při řeči se začalo soutěžit a řeči se stále vedly, takže první se ukecal k vypadnutí Michal a pak to v klidu pokračovalo dál. Nakonec jsme nechali dva kohouty, Martina s Radem, aby se popasovali a my ostatní jsme dál tlachali a probírali ty největší důležitosti dnešního světa. Ve finále, když už jsme začali častěji odbíhat od stolu, raději přistoupil Mirek k rozdávání cen, aby v tom měl pořádek. Neb cen bylo více než dost, takže jsme si vybírali v několika kolech. A pak jsme zase napěchovali dýmečky, zapálili doutníky, dobrého moku popíjeli, klasiku místní kuchyně pozřeli a bylo nám fajn. S přibývajícím časem jsme se loučili a postupně začali odjíždět. I když nevylučuji, že někteří tam pod tím modrým stromem, sedí dodnes.

Fojt

Bar s úžasnou nabídkou	Klasici na svých místech
Nadmíru bohatá nabídka cen	Vcelku slušná společnost
Prostě pohoda	Mirek se snažil, ale Martina nezastínil
Výběr cen dal zabrat	Nový -dietní- Radoslav
	Valaši v akci

    text a foto (C) Marek Netolička