Svátek všech
dýmkařů, IPSD, neboli Mezinárodní den kuřáků dýmky, by kolem nás
letos prošel téměř bez povšimnutí. Naštěstí máme slovenské kamarády,
kteří se chopili příležitosti a zorganizovali oslavu více než
důstojnou.
Celé se to konalo v městečku Šaštín-Stráže,
které, i když má dvojdílný název, je úplně miniaturní, a díky věžím
slavné baziliky je v podstatě vyšší, než širší.
Na cestu jsme se z různých důvodů vypravili
dva, nástěnkář a Honza. Byla ve hře i varianta společného výjezdu
s kluky ze Zlína, ale nakonec to neklaplo a jeli jsme opravdu jen
dva.
V autě nám samozřejmě hráli Horkýže Slíže,
zvlášť pak píseň „Vlak“, vo ktorej ide rýchlik z Trenčína do Šaštína
… a navíc kapela je doma v Nitře, stejně jako pořádající klub.
Jeli jsme vyhlídkovou jízdou přes Luhačovice,
Uherský Brod a nepočítaně dalších obcí a měst – snad dvě třetiny
cesty padesátkou. Svítilo sluníčko, jen teploměr v autě tvrdošíjně
ukazoval stále čísla s mínusem vepředu. Místo srazu –baziliku-
nebylo možné přehlédnout, a tak jsme s časovou rezervou zaparkovali
na prázdném parkovišti a
přemýšleli co dál. Vzhledem k tomu, jaká byla venku zima, vznikl
jasný plán – zalézt do prvního pohostinství, které najdeme.
V kavárnu jsme úplně nedoufali, první podnik byla zamřížovaná herna,
druhý byl zavřený, ale ve třetím nám čaj uvařili. Mimochodem – na
stole byly popelníky a vzduch se modral kouřem z cigaret místních
štamgastů …
Sraz byl v 10,45. V deset čtyřicet jsme na
parkovišti byli stále prakticky sami. Asi to bylo způsobeno naší
neschopností odhadnout čas jízdy, protože v 10,44 najednou přijeli
všichni. Místní i přespolní, kluci z PC Nitra, z Bratislavy, Jirka
z PC Ostrava, tři z Dýmka.net, rodinný team Kotulánů za PC Brno a
Zdeněk z SKD Havlíčkův Brod. A později ještě dorazili kolegové z APC
Uherské Hradiště. A
velká část účastníků dorazila s manželkami a přítelkyněmi, neboť
soutěž byla již dopředu avizována jako vhodný víkendový rodinný
výlet s kulturním programem.
Prohlídka chrámu Panny Marie sedembolestnej
byla fajn, stavba je to opravdu monumentální, jen zima byla uvnitř
skoro stejná jako venku a po hodině poslouchání výkladu už nám
hlasitě vrzaly klouby a praskaly kosti. Na klášterním dvoře se pak
na nás usmálo sluníčko, a tak jsme mohli i v mrazu spustit
fotosyntézu a těšit se na místo s hřejivým názvem Tropic Pizza, kde
měl program pokračovat.
V koloně jsme se přesunuli do prosklené
zahrádky letní restaurace u jezírka, terasa měla skleněné stěny a
natahovací střechu – to už jsme trochu propadali panice ve strachu
z umrznutí. Ale vše se v dobré obrátilo, byli na nás dobře
připraveni, lokál byl vyhřátý, u stěny hořelo v krbu, úplný komfort.
Ze všeho nejdřív jsme si objednali čaj. A po
čaji oběd – většinou telecí řízek přes celý talíř s miskou
bramborového salátu na rakouský způsob. V teple a s dlabancem
v břiše už nám začínalo být víc do řeči a s hřející dýmkou
v ruce už jsme se těšili, co bude dál. Ve dvě hodiny byla
spuštěna registrace a ve tři jsme již zapalovali soutěžní Davidoff
Scottish Mixture. Byl poměrně prudce hořlavý, ale až nečekaně
chutný, lehce aromatický.
Jako obvykle průběh soutěže vyčtete
z výsledkové listiny, nemá cenu popisovat, kdo kdy odpadl. Snad jen
pár postřehů – protože byl přítomen moskevský hlídací pes Alex,
řešily se opět i časy „pod psa“. Tuto potupu zažili hned čtyři
borci. Alexův parťák Gregory skončil v čase deset minut „nad psa“.
Našemu stolu se podařilo natlačit do první desítky, když právě
desátou příčku obsadil Jirka Motyčka z PC Ostrava. Nám s Honzou se
dařilo také velmi dobře, místa v první desítce se pro nás také
našla. Byli jsme poraženi rodinným klanem Kotulánových, Vladimírem
Beránkem, nejlepším domácím Radkem Masarykem a hlavně Zdeňkem
Smaženkou z Havlíčkova Brodu, úřadujícím vítězem Klání a MČR. Ten si
dnes připsal další triumf.
Zdeněk skončil po hodině a čtyřiceti pěti
minutách, což byl s tímto tabákem téměř zázrak. Někteří prostě umí.
Já jsem po hodině a čtvrt vysypal z dýmky asi na pětník popela a pět
makových zrnek nespáleného tabáku.
A ještě jedna zajímavost - na soutěži byl
přítomen akademický malíř, jehož jméno jsem zapomněl- omlouvám se- ,
a na přání maloval rychloportréty a karikatury těm, kdo skončili.
Pak jsme si ještě udělali společné foto pro
CIPC, která vyhlásila soutěž fotek z oslav Dne dýmkařů. A zanedlouho
se již vyhlašovaly výsledky. Odnesli jsme si kromě skvělého zážitku
i spoustu cen, a Zdeněk dostal za první místo pohár, že by se za něj
nemusel stydět mistr světa v rallye.
Po soutěži ještě zbyl čas na pozvání na naše
akce - pozvali jsme
přítomné na Starostovu fajfku za tři týdny ve Valmezu a slíbili jim
neobyčejné kulturní zážitky.
Další prohlídku celé jižní Moravy jsme již
absolvovat nechtěli, navíc už byla tma, takže jsme pro zpáteční
cestu zvolili "variantu dálnice". Přestože jsme ujeli o devadesát
kilometrů víc, strávili jsme na cestě o půl hodiny kratší dobu.
No a to je asi všechno. Chlapci z PC Nitra
nasazují velmi vysokou laťku - tištěné materiály, ozvučení, vlastní
software, výborná organizace, originální doprovodný program, spousta
cen ... je to radost, jezdit na jejich soutěže.
Díky, a těšíme se na další setkání
Nástěnkář
|