Do Mexika a zpět ve dvou dnech

Ruda nad Moravou - 22.- 23. listopadu 2014

       Ruda!!! Vlakový výlet do Jeseníků! Sraz s Lojzou u nás na sídlišti, pěšky na nádraží. Vlakem do Olomouce, krátká exkurze ve výborně zásobené nádražní trafice, přestup na vlak do Jeseníku, vystoupit v Rudě. Tam naskočit do auta k Jirkovi a nechat se odvézt do hospody Na Lapaču, kde se konal již dvacátý (!) ročník podzimního kouření dýmky. 

     Po vstupu do hospody jsme utrpěli skoro šok. Všude kukuřice, kaktusy, tabákové rostliny, sombrera, ponča ... prostě Mexiko. Samozřejmě i s tequilou. Pořadatelé z PC5 si s přípravou soutěže očividně pohráli. Jeden si jen musel odmyslet sychravý listopad za okny.

      V mexickém duchu proběhla celá soutěž, někdy, jak už jsme v Rudě zvyklí, dohnaná až ad absurdum. Nafasovali jsme syrový tabák v ošatce, bylo si možno nabrat neomezené množství, žádné tři gramy. Místo sirek klas kukuřice. A corn-cob kukuřičná dýmka k tomu. A hřebík.

Zápalky byly i se škrtátkem důmyslně ukryté v dutině kukuřičného klasu. Stovka hřebík posloužil jako dusátko. I když většina účastníků neměla co dusat, jak se dočtete dále.

Tyto dámy se staraly o naše účty	.. a tato půvabná Mexičanka se starala o naše časy

     Vylovili jsme z kukuřičných klasů zápalky a přemýšleli nad taktikou. Tabáku byl dostatek, bohužel ve formě celých listů. Takže jsme se většinou přiklonili k tomu, že bude potřeba ho natrhat na co nejmenší kousky, nacpat ho do hlavičky co se tam vejde a pak děj se vůle boží.

Tato taktika se ukázala jako úplně chybná. Tabák byl vlhký a prakticky nebyla šance hodně nacpanou dýmku zapálit. A tak se během první minuty ukázalo, že soutěží pouhých devět účastníků z 29 přítomných. Byl mezi nimi naštěstí aspoň jeden náš, praporečník Lojza.

Vítěz Josef Nič předvádí jak se doslova "kouří dýmka", nikoli tabák	V CIPC by se asi hodně divili

     Ti, kterým se podařilo tabák rozdýchat si pak na čtvrt hodiny oddechli, pak odpadl devátý Standa Vařeka. Vývoj soutěže vyčtete z výsledkové listiny, jen vězte, že pořadí mezi 10. a 29. místem bylo vysloveně náhodné  a bylo dáno jen tím, jak rychle soutěžící nahlásil svůj neúspěšný pokus o zapálení. 

     Nakonec se stalo něco, co nikdo z nás asi nikdy neviděl. Soutěž se proměnila doslova v soutěž v kouření dýmky, nikoli tabáku v dýmce. Suché kukuřičky čínské provenience začaly tiše doutnat a těžko určit hranici kdy došel tabák a začal uhelnatět materiál hlavičky. Podle našich poznatků nejdéle kouřil tabák Alois Pospíšil, který skončil třetí. Na zlaté a stříbrné příčce se se svými oharky umístili borci z SPC Olomouc. Hlavička dýmky vydržela doutnat nejdéle Josefu Ničovi, spolu s tabákem kouřil prakticky přesně 55 minut. 

 

Jan Cetkovský oslavil v rámci soutěže své narozeniny, blahopřejeme	Vítěz si přebírá tuplovanou cenu
A po soutěži klasická hudební produkce, jak už jsme v Rudě zvyklí	A stejně tradiční společné foto všech zúčastněných

     A pak už nastalo všeobecné veselí, vyhlášení výsledků, klábosení a tradiční hudební produkce. A protože jsme nikam nespěchali, vydrželi jsme až do půlnoci.

 

Výsledky jednotlivců a soutěže stolů.

     Když jsme se rozloučili, Jirka nás přepravil do svého rodného domu v nedaleké obci Horní Studénky. Tam jsme  v péči jeho maminky pohodlně přespali, královsky posnídali a vyrazili k domovu. Jirka měl ještě nějaké povinnosti a tak zůstal, odvezl nás ale autem na nádraží do Zábřeha. Tam jsme se se s Lojzou nalodili na rychlík jedoucí přímo do Valmezu a okolo poledne byli doma.

    Byl to klasický poetický ruďácký blázinec a už se nemůžeme dočkat pokračování. A protože PC5 Ruda slaví kulaté výročí, bude další akce již v květnu 2015, takže relativně brzy a tak je na co se těšit. 

                                                                    Nástěnkář

  fotografie (C) Alois Chumchal text (C) Radim Přikryl