Oslava 25 let PC5 Ruda nad Moravou 

4. června 2022

Dýmkařská sezóna se nám na jaře pěkně rozjela. Začali jsme Starostovou fajfkou a přes Hustopeče u Brna jsme dorazili do Rudy nad Moravou. Zajímavé je, že všechny soutěže byly současně oslavou výročí založení pořádajících klubů. My jsme v podstatě benjamínci, na Fajfce jsme oslavili dvacítku, muži v nejlepších letech oslavili v Hustopečích padesátku, a v Rudě se slavilo nádherné čtvrtstoletí s dýmkou, čili 25 let (pro absolventy humanitních oborů :-) ) . A protože nás s "Ruďáky" pojí opravdu přátelské pouto, nesměli jsme mezi gratulanty chybět. A navíc je třeba říct, že soutěže v Rudě a okolí bývají naprosto skvělé, i když se zrovna nic neslaví.

Trochu napínavé to bylo s termínem, soutěž se konala týden po "Brnu", a ne každý dostal doma propustku na dva víkendy po sobě. O tom, jak se v celé dlouhé jarní sezóně dostaly soutěže tak blízko k sobě můžeme jen spekulovat, mám nejasné tušení, že to nějak souvisí s kategorií "srandamač", zavedenou prezídiem ADK. Vlastně, v Rudě se nikdo z čela ADK neobjevil. Ne, že by kvůli tomu byla soutěž horší a zábava slabší, ale pocit je to zvláštní - oslava významného jubilea jednoho z nejtradičnějších klubů je přece významná událost.

My jsme ve čtyřech lidech bleskurychle vpluli do dění. Předali jsme oslavencům věcný dar, sami jsme obdrželi startovní balíčky, našli si pohodlné místo k soutěžení, zorientovali se ve světových stranách - jídlo, výčep, záchody, pódium. Zásadní věci vyřešeny. Hned další v pořadí byly soutěžní propriety v taškách. Čekali jsme nějakou kulišárnu, připomeňme si kouření ze žulových kostek, listového tabáku z kukuřiček, kouření z keramických "lavórků" ... letos jsme byli ovšem ujišťováni, že nákup dýmek proběhl u BPK, takže jsme byli vcelku klidní. Neměli jsme být. Dýmky sice opravdu byly z Proseče, nicméně byly "pro chalupáře edition", krásné, nádherně zdobené, z přírodního materiálu - ovšem z keramiky. A ještě k tomu to byly visačky. S jeleny, koloušky, koroptvemi a jinou havětí. To tedy byla výzva. Dusátko do hlavičky zapadlo jako Rus do zákopu, tři gramy tabáku by tam zmizely také beze stopy. Pořadatelé mají smysl pro humor, ale mají i soudnost, takže v sáčcích bylo výrazně větší množství tabáku, než jsou standardní tři gramy. I zápalky byly nápadně větší. Navíc byl k dispozici papírový spořič tabáku, který mohl také někomu pomoci.

A tak jsme se do toho okolo 14. hodiny pustili. Nacpávání byla divočina a zapalování ještě větší. Foukl vítr . a Jirka byl bez tabáku. Foukl podruhé, a nástěnkář byl bez dýmky. Když se snažil udržet věci na stole, dýmka spadla a rozbila se o nohu stolu. Naštěstí pořadatelé venkovní podmínky zohlednili, dodali náhradní tabák i dýmku, i další zápalku povolili ... I tak, šampioni zhasínali, outsideři pláli ... Náš tým měl štěstí, že Honza se rychle a bez následků otřepal z brněnského dramatu z minulého týdne, týmový psycholog udělal kus dobré práce,  a tak jako jediný z nás zapálil a vydržel ve smysluplném čase. Dotáhl to na krásné čtvrté místo s časem úplně těsně pod hodinu, což je za daných okolností zázrak. A dva ze tří, kteří ho porazili, byli místní borci. A ti měli výhodu, protože se mohli na zběsilé podmínky připravit, přinejmenším duševně.

Pro zajímavost, našemu Jirkovi po soutěži zůstala v ruce při čištění půlka hlavičky soutěžní dýmky. Keramika je fakt křehká. A tak jsme si darovanou náhradní dýmku rozdělili na součástky.

Během soutěže jsme poslouchali Martina Pulce a Janu Růžičkovou, špičkové muzikanty, hrající irskou hudbu. Skvěle doplňovali atmosféru soutěže. I výkladem o hudbě kterou hráli. Nepochopil jsem vůbec nic, takty a harmonie jsou pro mě irská vesnice. Pamatuji si jen vtipnou hlášku, kterou prý na Martina použil nějaký jeho kamarád - ptal se ho, podle čeho pozná, že písnička končí a on má přestat hrát :-) Holt je to hudba specifická.

A po vyhlášení výsledků jsme měli další koncerty. Kromě koncertu pro chuťové buňky od dalších dobrot Od lesa, naskočili na pódium místní umělci. A tak jsme ještě několik hodin poslouchali, pokuřovali, klábosili .... a vůbec se nám nechtělo domů. Ale každá legrace jednou končí, takže jsme se plus mínus kolem osmé vydali na dvouhodinovou zpáteční cestu. Proběhla úplně v klidu a tak dnes můžeme rekapitulovat a těšit se na další setkání.

Kluci, tohle zase nemělo chybu. Udělejte prosím další soutěž v červenci a hned další v srpnu. Klidně bez cen, s vlastním tabákem i dýmkou. Prostě jen, abychom se u vás zase mohli potkat.

Mějte se a přejeme chladný kouř do dalších 25 let.

 Nástěnkář a spol.

Naše výprava.  Fojt coby řidič, Jirka jako skoro domácí, Honza byl v týmu přes výsledky a nástěnkář proto, aby to měl kdo sepsat :-)	Skupinové foto domácích, oslavenců .... na 25 let vypadají dobře. A v záhlaví reportáže je skupinové foto úplně všech.
Marek si střihl ještě rychlý fotbalový trénink s místní mládeží.  Kukuřička v záběru je Jirkova.	Fantastický catering v podání gastro týmu Od lesa. Potkali jsme se s nimi v roce 2020 v Raškově a dodnes upouštíme slinu, když o nich jen slyšíme.
Fotografie domácích, vidíte na nich parádní soutěžní dýmky. Zde Tomáš a David.	A se stejnou dýmkou Olda
Letos se opravdu nezapalovalo snadno.	Sherlock Aleš. Určitě netušil, že má za zády dvě půvabné rozhodčí.
Honza drží klubový prapor hrdě vztyčený. Díky němu jsme se dnes vůbec nemuseli stydět.	Zde polovina repretýmu PC Nitra, Michal a Maroš. Z pozadí jistili lídra Alexandra, který celou soutěž vyhrál. Neplést prosím se psem Alexem, který je také členem tohoto klubu.
A zde už pijeme pivo a koukáme na koncert	Omlouvám se Oldovi za hranatou hlavu. Příště prosím reprobedny výše.

    text a foto (C) Radim Přikryl