27. října 2022

Opakování je matkou moudrosti. Ale zase se to nemusí přehánět. Tak jsme do BPK v Proseči vyrazili opět po 16 letech.  Pěkně jsme počkali, až se Fajfklub personálně obmění, tak, aby na exkurzi byl maximálně jeden člověk, který tam byl i tenkrát. Shodou okolností je jediný spojovací článek obou výprav pisatel těchno řádků.

Abych byl objektivní, podle všeho v Proseči proběhla ještě jedna exkurze, nicméně není zdokumentována a nikdo si ji pořádně nepamatuje.

Každopádně už nám ubývá energie na vlako-autobusové výlety s nekolika přestupy, takže jsme zvolili prozaičtější dopravní prostředek, auto. Prostě jsme všichni nastoupili v šest ráno před Jirkovým domem a za tři hodiny vystoupili na dvoře firmy BPK. I když - první hodina cesty ve tmě a opravdu protivné mlze nebyla nic moc. Jediný, komu to nevadilo, byl fojt, který se do Proseče v podstatě teleportoval - ve Valmezu usnul a probudil se na místě :-) 

Ve firmě BPK jsme byli přijati mile a přátelsky, byl nám přidělen skvělý průvodce a po mnoha letech jsme si při prohlídce s výkladem připomněli technologické finesy, které náš nejstarší výrobce používá. Popravdě - výrobní strojový park se příliš nezměnil, na druhou stranu víme, že v posledních letech se úroveň dýmek BPK prudce zvedla. Již dávno to nejsou "drobné  prosečky", dnes se ve firmě vyrábí i dýmky, které uspokojí náročnější dýmkaře - a to víme z vlastní zkušenosti, máme novějších dýmek z produkce BPK mnoho. Přibyly robustnější dýmky, zajímavé tvary, zdobení, kovové součástky, kroužky, kování. I paleta povrchových úprav a barev je dnes někde úplně jinde, než dřiv. A přitom se dýmky z BPK drží stále na rozumné cenové úrovni. Palec nahoru :-) . A všechna čest zaměstnancům firmy, výroba dýmek je pořád převážně ruční práce, i když sériová. A opravdu není legrace brousit, leštit a znova brousit a leštit, lakovat a zase leštit .... a to v počtech mnoha set kusů denně.

Vrcholem exkurze je samozřejmě vždy návštěva prodejního skladu. Stejně jako minule, i letos jsme sklad slušně vyplenili, minimálně dvě nové dýmky si odvezl každý z nás. A k tomu stojánky, briárové přívěsky, tabák se značkou BPK ...

Po návštěvě firmy BPK jsme si prohlédli muzeum dýmek na náměstí. Bohužel jen zvenku :-( Mimo sezónu má otevřeno jen o víkendech a svátcích. Tak zase někdy příště.

A tak jsme znova nastoupili do vozidla a vydali se zpět směrem Valašsko. A protože jsme kvůli absenci prohlídky muzea měli dost času, pojali jsme myšlenku, zajet si na oběd do slovutného aromatického místa jménem Loštice - hodina cesty od Proseče, kousek od dálnice, ETA 12,15, dobré počasí, prostě ideál.

A ani potom se nám ještě nechtělo domů, a tak jsme celý výlet zhodnotili v našem domovském klubovém zařízení, kde jsme vybalili nové dýmky, a mohli si řádně pochválit, jak jsme dnes dobře nakoupili.

Byl to povedený výlet, cesta sice trochu delší, ale zážitků spousta - a nové dýmečky nám budou tento výlet vždycky připomínat.

Více pod fotografiemi.

Nástěnkář

P.S.: jedna perlička na závěr - v BPK se vyrábí i takové ty malé přívěskové dýmečky, známe je už od dětství. Představte si, že se vyrábí úplně stejnou technologií, jako "dospělé" dýmky. Jsou z briáru, jsou vrtané, broušené, leštěné, mořené a znova leštěné - a jsou plně funkční. Snad jen filtr nebo malilinkatý chladič chybí :-)

Úhledné prosečské náměstí	Jednotka nastoupená před společností BPK. Dostat na fotku čtyři členy výpravy a dvě firemní tabule byl docela problém :-)
Jirka jako jediný z výpravy v životě řadu dýmek vyrobil, takže jeho otázky byly kvalifikované a jako jediný z nás chápal odpovědi :-)	Jirka nasával rozumy jako houba, doufejme,  že je využije ve prospěch společnosti (rozuměj naší společnosti, tedy Fajfklubu)
Tady je kus historie BPK. V každém kastlíku je vzorek dýmky, která se v Proseči kdy vyráběla a díky tomuto archivu by bylo možné vyrobit ji znova.	Vyšší level povrchových úprav.
Tady odpočívají nalakované krasavice.	Petr, nadšený jako malé dítě v cukrárně. Vánoce letos přišly dřív !
Tady jsem si prohlédli vrata muzea dýmek. Na fotografii se ještě usmíváme, za kliku jsme vzali až po fotografování.	V Lošticích jsme na muzejní zklamání zapomněli. Nejdříve u oběda, talíř plný tvarůžkových dobrot zažene všechny splíny. A pak jsme ještě vykoupili firemní prodejnu.
Dobový reklamní slogan BPK, dříve Koh-I-Noor. Platí i dnes.	A nakonec ve Valmezu - levá je Petrova, pravá nástěnkářova.

Na závěr vtipný pbrázek, který visel na dílně v BPK

    text a foto (C) Radim Přikryl