První letošní soutěžní výjezd

23. dubna 2016 - Olomouc

Protože fojt měl za sebou vyčerpávající bowlingový turnaj, potřeboval cestou ještě doplnit energii – k tomu dobře posloužila Anča, jinak již tradiční občerstvovací bod těsně vedle stanice dráhy. Fojt si dal kávu, Honza čaj, nástěnkář gulášovku a pokračovali jsme k Pelikánovi.

Na prosluněné terase před lokálem nás již vítaly ruďácké klobouky, modrá trička kluků ze Zlína, divoký vous Standy z Ostravy a samozřejmě hostitelé z HDK Olomouc.

Nástěnkář obědvá, pěkně venku, tam lépe chutná	Klukům z Rudy chutná také. A připojil se k nám Honza starší.
Další Jan - Cetkovský- zahajuje soutěž.	Sbor pomocných rozhodčích. Chápeme, proč je našemu praporečníkovi tak líto že mu nemoc letos nedovolila vyjet
Marek zaujal bojovný soutěžní postoj.	Standa Farana poslouchal pomalou motivační hudbu. Hudba pak zrychlila, on zrychlil také a bylo po umístění.
Hlavní rozhodčí dohlíží na domácí	Zatímco nástěnkář už jen fotografuje
Náš nejlepší	Takto vypadá diplom s nulami.

Na pozvánce avízovaný bazar dýmek se nějak nekonal, ale to nám příliš nevadilo, přijeli jsme hlavně soutěžit (a jíst,  pít a kamarádit se). Zanedlouho se na stolech objevila tradiční zabíjačková polévka, po ní prejt a tlačenka s octem a cibulí, takže spolu se zaklínadlem „deset-jedenáct-třináct-Maestro“ byla pohoda prakticky dokonalá.

V sále byla tradičně zima jako o dušičkách, ale co už, jsme zvyklí. Dokud se drželo počasí, raději jsme ale seděli venku, bafali a klábosili. Naši výpravu doplnil Honza, přijedší po vlastní ose.

Po zaplacení startovného 222 Kč jsme ve 13,33 hod. seděli u stolů a začali se věnovat soutěži. Dostali jsme soutěžní dýmky od tradičního dodavatele Mr. Bróga. Jako téměř vždy, dýmky má polský výrobce perfektně řemeslně zvládnuté, problém je v materiálu – dýmky, tentokrát pravděpodobně ze švestkového dřeva – se hodí opravdu jen jako soutěžní, víceméně jednorázové. Samozřejmě je provedení úměrné ceně, za jakou se dají pořídit.

Do nevelké dýmky byl problém nacpat tři gramy soutěžního tabáku – ovšem tím se zaručeně vyloučilo riziko toho, že by měl někdo dýmku nečestně „předecpanou“.

Kouřil se tabák Dan Tobacco Happiness, aromatik s plnou ovocnou chutí, založený na tabácích Virginia a Cavendish.

Ne všichni si ho ovšem mohli v soutěži vychutnat. Například nástěnkářovi při zapalování hlavička druhé zápalky zahořela jasným plamenem, ale dřívko nechytlo … a uhlík, přidusaný po prvním zapálení, se mu již nepodařilo rozdýchat. Nu což, diplom s časem nula-nula-nula nemá jen tak někdo. Co by za takový čas dali třeba běžci na sto metrů. I když, čistě formálně, čas zapalování se má počítat do času soutěže. Což na nástěnkářově výsledku nic nemění, prostě nezapálil.

Náš prapor drželi nad hlavou do 42. minuty fojt s mladším Honzou, a naše působení v soutěži ukončil Honza starší v čase 50 minut.

Soutěž měla velmi vyrovnaný průběh, třináct borců z padesátky přítomných se dostalo přes hodinu, až v soutěži zůstali jen Martin Pedain a domácí Standa Janeček. A kupodivu, Martin v Olomouci letos nevyhrál. Osudnou se mu stala cesta na WC v doprovodu stevardky, asi se nesoustředil a vyhaslo mu. A tak olomoučtí obsadili jak poslední, tak i první místo. Pravda, z padesáti účastníků bylo 19 (!) domácích, takže výsledkovou listinu obsadili rovnoměrně.

Mezitím se z docela hezkého jarního dne stalo sychravé aprílové odpoledne, a tak jsme nakonec byli rádi, že Honza měl před Pelikánem svůj vůz. Pokorně jsme se mu omluvili za posměšky, kterými jsme ho častovali za to, že s námi nejel vlakem a Marek se Honzy pokorně optal, jestli by nás nehodil na nádraží … do Valmezu :-) . Honza celodenní legrácky velkoryse přešel a přijal nás na palubu svého korábu.

Tím pádem jsme za hodinu byli doma a už se těšíme na další výlet.

 Tady najdete výsledkovou listinu

                                                                         Nástěnkář
 

  mobilní fotografie (C) Radim Přikryl a Marek Netolička, lepší fotografie (C) Mirek Blizňák, text (C) Radim Přikryl