XX. Mistrovství ČR  

Kouření s výhledem na brněnskou přehradu

12. května 2012


       

      V letošním roce se stává Brno Mekkou soutěžního kouření. První ze čtyř letošních soutěží odehrávajících se v Moravské metropoli, bylo jubilejní XX. MČR. Pořádající domácí PC Brno potvrdil pozici leadra mezi domácími kluby nejen na organizátorsko-společenském poli (letos pořádá ještě mimo mistrovství také tradiční Grand Prix), ale i v soutěžním kouření. Navíc, v letošním roce je to 40 let, co byl PC Brno založen, takže velká gratulace! Pojďme ovšem pěkně popořádku.

                Po úvodní soutěžní euforii z počátku letošního roku, která byla odstartovaná na domácí Starostově fajce a pokračovala v Olomouci, přišel určitý útlum v elánu navštěvovat soutěže, snad způsobený pracovním vytížením členů. Jedna z posledních reportáží začíná výčtem osobních obětí a nejinak tomu bylo i tentokrát. Nakonec vyrazili do Brna pouze 2 reprezentanti klubu: světluška Víťa utekl od rozsáhlých domácích stavebních prací a fojt Marek od zvelebování zemědělských latifundií, se svými syny. Naštěstí se rosničkáři nespletli a tak provazy deště na cestě do Brna splachovaly případné výčitky svědomí. Pořadatelé vybrali opravdu příhodné a důstojné místo pro konání domácího šampionátu – hotel Rakovec s nádherným výhledem na přehradu. Bohužel, příchod Bonifáce neumožnil využít posezení na terase, které za slunečného počasí, s dýmkou v ruce, džbánkem plzeňského na stole a pohledem spočívajícím na jachtách křižujících přehradu, musí být úžasným relaxem. Příjezd proběhl přesně na čas a tak po nezbytné registraci a opětovném setkání s dívkou, honosící se nejkrásnějšíma očima, jsme se vydali uspokojit chuťové pohárky. A domácí kuchyně měla věru co nabídnout.
               Stolování jsme raději fotograficky nezdokumentovali, aby nevznikl dojem z množství fotek u jídla na klubových stránkách, že jsme spíše degustátorským klubem. Nicméně čas u jídla jsme využili na to, abychom přesvědčili Michala Hubacze ke startu za náš klub v soutěži družstev, neb družstva musela být minimálně tříčlenná a další dva členové našeho klubu se tou dobou pohybovali cca 118 km od nás, severozápadním směrem. Naštěstí Dýmka o.s. již měla postavené dvě soutěžní družstva, takže Michal rád využil naší nabídky, i když neměl příslušné klubové oblečení.
                Poté se šlo ke strojům, tedy pardon, k dýmkám. Soutěžní dýmka, jak je u brněnských zvykem, byla z dílny nejstaršího domácího výrobce dýmek BPK Proseč. Soutěžní tabák byl vybrán z produkce dánské firmy Orlik - W.O.Larsen, Simply Unique. Taktika pro soutěž byla stanovena jednoznačně. Michal bude v první fázi tahounem, zatím co Víťa bude zdařilým suplováním personálu při podávání Jamesonových kapek, zpomalovat reakce okolo sedících a na fojtovi bude, aby využil nové technologie nacpávání dýmky v 5-ti vrstvách podle Františka Filipovského k útoku na čelní pozice pro čest a slávu našeho klubu. Teorie byla hezká, ovšem praxe vše postavila na hlavu. Fojt chcípl mezi 1. a 2. vrstvou v hanebném čase, který ještě na soutěžích snad nedosáhl (ovšem nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř).
                Vítek se v distribuci Jamesona snažil, co mohl, ale jeho snaha měla spíše opačný účinek. Ti, co jeho služeb využívali, jako např. Vlastík Kracík z PC Brandýsek, či kolegové z 1.DKKM České Budějovice, dosáhli času přes 1 hodinu. Samotný Víťa se přehoupl přes ½ hodiny a zhasnul taktéž. Nakonec zachraňoval čest klubu naturalizovaný Michal, který ovšem ani moc nekouřil, ale spíš jen pořád koukal do hlavičky na uhlík. Nicméně tento zajímavý způsob soutěžení mu vynesl čas skoro k hodině a v soutěži klubů nám zajistil v rámci republiky vcelku slušné 9. místo. Přičemž jsme za sebou nechali třeba B tým domácích borců…
                 Všechno zlé je k něčemu dobré a tak jsme se s Vítkem mohli čile ponořit do společenské části mistrovství. Dýmky zde vystavovali klasici Přemek Omrt, Michal Novák, Honza Klouček a Petr Vobořil. U Honzy Kloučka byla k vidění dýmka chystaná pro Klání a je opravdu podařená. Petr Vobořil se fojtovi dokonce přiznal k tomu, že čas základní vojenské služby strávil ve Valašském Meziříčí, což pro něj mělo i obchodní úspěch. Vychutnali jsme si opravdu vynikající preso a pak mohli sledovat litý souboj o přední pozice.
                 Přes 2 hodiny se dostali tři borci, přičemž první z nich odpadl domácí Břeťa Kotulán. Pak se schylovalo k usilovnému souboji mezi Martinem Pedainem a domácím Vitězslavem Dudákem. Ovšem Vítězslav měl naprosto pevný a jasný cíl, v duchu svého jména přivedl nekompromisním způsobem domácí barvy k prvnímu místu v soutěži jednotlivců a podstatně přispěl k tomu, že PC Brno A zvítězil i v soutěži družstev. Pak už jen ve svižném tempu následovala večeře, Víťova výměna obsahu štamprlí s Jihočechy (on do nich Jamesona, oni do něj slivovici), předání cen, rozloučení a cesta domů. Bohužel jsme museli oželet večerní společenský program a plavbu po přehradě na druhý den.
                Za rok se ale bude konat mistrovství v Prachaticích a to už je velký důvod k zamyšlení na hezký dvoudenní výlet a setkání s kolegy.

  Takže, borci z Brna díky a těšíme se na GRAND PRIX!!

ZDE je výsledková listina.

Hotel Rakovec, dějiště XX. MČR
 

Břeťa Kotulán si diriguje své IT ovečky.

 

Brněnský Jadran

 

Víťa rozdává nejen dobrou pohodu.

 

Přehlídka cen, v množství a sortimentu velmi slušná.

 

Víťa a hostující člen klubu Michal Hubacz.

 

Pomaličku se schyluje ke startu a Víťa nepolevuje v suplování obsluhy.

 

Nejkrásnější dívči oči byly opět u toho, ale bohužel u úplně jiného stolu. To udělal Břeťa schválně..

 

Úvodní slovo Břeti Kotulána.

 

A pak všichni obdrželi krásku z BPK a dusátko se zajímavým a záhadným cuplíkem.

 

Michal už zase nekouří, jenom pořád čučí.

 

Víťa nekouří a debatuje.

 

Michal Novák a jeho skvosty.

 

Honza Klouček se svými perlami.

 

Jakub Antoš nakupuje u Petra Vobořila. A bylo co nakupovat.

 

Vpředu kolegové z PC Brandýsek, vlevo Tomáš Havelka a proti němu Vlastimil Kracík.

 

Michale, Víťa opravdu nechce být tvým prodejcem.

 

Budějičáci jedou. No, manželky propustili do města a mají klid na práci.

 

Kdyby slunečné počasí vydrželo o den déle, bylo by na terase úžasné posezení.

 

Martin Pedain tentokrát domácí neporazil a skončil na 2.místě.

 

Domácí šampión Vítězslav Dudák!

 

Nejlepší z našeho teamu - Michal.

 

Druhý nejlepší Víťa.

 

Třetí nejlepší - Marek.

 

Domácí, veleúspěšní borci.

 

 

 

  text (C) a foto (C) Marek Netolička