Krásné sobotní odpoledne v dobré společnosti

Lučina - 17. září 2011

     Na sobotu 17. září jsme měli různé plány. Praporečník měl slavit narozeniny své tchýně, nástěnkář měl být na rodinné oslavě u Prahy a trenér a metodik měl v plánu rekonstrukci schodiště ve svém domě. Všichni tři jsme své plány změnili v zájmu jediného - společné účasti na jedenáctém Beskydském kouření na Lučině. V historii našeho klubu již posedmé.
     Využili jsme možnosti společné dopravy s metodikem a trenérem Honzou a vyrazili jsme z našeho domovského maloměsta o půl jedenácté ráno. Počítali jsme s jednou krátkou zastávkou a příjezdem na Lučinu v pravé poledne - tj. přesně v čase začátku prezence. První předpoklad nám vyšel, druhý nikoliv. Na Lučině jsme sice byli před dvanáctou, po někom, kdo by nás zaregistroval do soutěže ovšem nebylo ani vidu ani slechu. Zůstali jsme ale klidní, protože přátele z pořádajícího PC Ostrava známe, a víme, že jsou schopni soutěž zrealizovat klidně během deseti minut. A navíc jsme na jednom ze stolů viděli připravené tři bochníky domácího chleba, který je na Beskydském kouření nedílnou součástí cen, takže jsme věděli, že jsme správně.

     Čas do příchodu domácích jsme chtěli využít k pozření nějakého dobrého pokrmu. Bylo nám však obsluhou oznámeno, že strava se v hospodě U Adámků podává pouze tekutá. Naštěstí mimo piva byla v nabídce alespoň gulášová polévka, která byla překvapivě dobrá (měli jsme strach, že bude z pytlíku - když jsme se paní hostinské hladově ptali kdy bude, tak řekla "za deset minut" s tak neochvějnou jistotou, že jsme byli přesvědčeni, že tuto informaci nemohla získat jinak než z obalu instantní polévky). Mezitím se objevili další účastníci soutěže. Stále to ještě nebyli domácí, ale kolegové z PC5 Ruda a současně dýmkaři z Dýmal klubu Šumperk. I oni si z jídelního lístku vybrali gulášovou polévku.

     Zhruba ve tři čtvrtě na jednu nabraly události spád - ve dveřích se objevila rozevlátá hlava Standy Farany, která začala okamžitě nadávat, kde že všichni jsou. Přinesl v tašce notebook, projektor a tiskárnu, čímž byla zajištěna technická část soutěže. Potom přijel pan prezident. Všichni ho známe - Miroslava Sítka i s jeho cestovní trafikou. Tímto byla zabezpečena i materiální část soutěže, protože mimo tabákových výrobků na prodej přivezl i ceny do soutěže.    

Velmi povedený kousek od Design Berlin - aneb dřevěná "falconka".	Prezident Sítko dává účastníkům kvíz. Děrovač doutníků nepoznal nikdo.

     Příjemnou vsuvkou byla spanilá jízda amerických automobilů, kterou jsme měli možnost zblízka sledovat přímo pod okny restaurace. Příznivci amerických "kočárů" se sjíždějí každoročně v kempu na Lučině, obvykle ve stejný den kdy se koná Beskydské kouření. Před námi defiloval průvod vozidel všech značek, typů a stáří. Od zaoblených veteránů z padesátých let s bílými pneumatikami  přes okřídlené obludy z časů kdy se ještě v Texasu těžila ropa,  přes rádoby sportovní Corvetty, až po nové Hummery a Jeepy, u kterých jsme měli pocit, že spíše než lásku k americkým vozům chtějí majitelé ukázat sílu své peněženky. Ale každopádně to byla hezká podívaná.

Amerika s křidélky	Amerika bez křidélek

     Ale zpátky k dýmkám. Blížila se druhá hodina odpolední, a na místě už byli všichni účastníci, včetně milého hosta,  starostky obce Lučina paní Blahutové. Krátce po čtrnácté hodině pak paní starostka společně s panem prezidentem zahájili soutěž. Nacpali jsme  do dýmek po třech gramech lehce latakiového tabáku Scotch Cut Mixture od Samuela Gawitha, zapálili dvěma sirkami a začali se pekelně soustředit.
     Soustředili jsme se opravdu všichni, protože první soutěžící odpadl až po téměř půlhodině - a to na soutěžích nebývá obvyklé, první nešťastníci často odpadají už v první minutě. Tabák byl velmi příjemný a choval se neobyčejně přátelsky. Mimo jiné dobře a rovnoměrně prohoříval a vůbec neštípal na jazyku.  A latakiová příměs byla tak jemná, že ani citlivým jedincům nevadila. Prostě pohoda.
 

Prezident PC Ostrava připravuje ceny do soutěže	Standa Farana připravuje časoměrný software
Dýmkaři z PC5 Ruda si připravují soutěžní tabák	Nástěnkář si připravuje dusátko :-)

     Naší výpravě se letos na Lučině neobyčejně dařilo. Praporečník Lojza svým výsledným časem atakoval první desítku, skončil těsně jedenáctý. Nástěnkář s metodikem měli tím pádem místo v první desítce jisté, ale mělo to dopadnout skoro nejlépe jak jen mohlo - postupně odpadli všichni Ostraváci, Ruďáci, ba i reprezentanti Brna a Šumperka. Uplynula hodina od startu a v soutěži už pokračovali jen dva zástupci Fajfklubu a šumperský Alois Pospíšil. V čase šedesát jedna minut a několik sekund už bylo jasné, že Valaši první dvě místa neobsadí. V kotlíku totiž vyhaslo vašemu nástěnkáři. Pravda - se startovním číslem jedna se snad ani vyhrát nedá. Na druhou stranu, o několik minut později ukázal Honza světu, že druhé místo s číslem dva obsadit lze. No co už, šanci jsme měli, a i tak jsme pro Fajfklub obsadili dva ze tří stupňů vítězů.

Toto je soutěžní tabák	Slavnostní zahájení soutěže paní starostkou a panem prezidentem
Vlastík ve stále dobré náladě - a vždy nám má co říct.	Hospoda s novými okny. Letos bylo teplo. Ušetřili jsme za rum.
Zákeřným zapůjčením knihy židovských anekdot sabotovali šumperští naše soutěžní úsilí :-)	Pavel Šrubař z PC Brno - nakonec sedmý s číslem sedm.
Celkově čtvrtý Standa Farana z pořádajícího PC Ostrava. Za povšimnutí stojí jeho dýmka - trojboký "wankelmotor" z letošního Klání v Kostelci.	Nástěnkář už ví, že horší než třetí nebude. Neví ještě, že lepší to také nebude.
Náš metodik a trenér ve své typické soutěžní pozici, známé jako "Honzovo pití močky".	Poslední, vítězný, pohled do hlavičky dýmky - Alois Pospíšil

     Krásnou dýmku od paní starostky tedy získal reprezentant z jesenických hor, který soutěž ukončil dobrovolně po hodině a čtvrt, když už soupeřil jen sám se sebou a s chronometrem.
     Po soutěži jsme poklábosili, dočetli knihu židovských anekdot (kterými se nás snažil během soutěže rozptylovat kolega ze Šumperka :-)) a po dobré večeři (restaurace přece jen měla kuchyni) jsme si od pořadatelů převzali diplomy a ceny. Něco se našlo pro každého, první tři místa byla dotována dýmkami a všichni ostatní si mohli vybrat z „tabáčnického“ sortimentu. No a pro nás, jako nejvěrnější přespolní účastníky, byly připraveny voňavé bochníky chleba, zmíněné v úvodu. 
 

Fotografie ze soustředění den před soutěží - Lojza trénuje v naší domovské Kolibě	A toto je náš fotograf a praporečník v jedné osobě. blesk měl nakřivo ale fotil rovně. Výkonu obou funkcí  se zhostil se ctí - měl prapor i foťák. Zato klubovou vestu neměl nikdo z nás.

     Potěšilo nás, že na Lučinu letos přijeli zástupci více klubů, než bylo v posledních letech obvyklé, i když celkový počet účastníků stále nebyl nijak závratný. Byl to příjemně strávený den ve společnosti kamarádů z klubu, který je nám ze všech tak nějak nejbližší. Ostraváci jsou totiž fajní synci  a my se s nimi vždycky rádi vidíme. Navíc bylo krásné počasí, takže i cesta byla příjemná, prostě to byla pohodová sobota.

Těšíme se na dvanáctý ročník!                                           
                                                                                                        nástěnkář

A ještě něco:

Není úplně obvyklé, aby webové stránky jednoho klubu poskytovaly prostor k vyjádření představitelů jiných klubů, ale v tomto případě děláme výjimku, přečtěte si několik slov od prezidenta pořádajícího PC Ostrava.

A tady jsou výsledky.

  fotografie (C) Alois Chumchal a Radim Přikryl, text (C) Radim Přikryl