Další Valašsko - Ostravské derby

Každoroční skvělá akce u přehrady Lučina

Hned na úvod závěrečné foto s tradiční trofejí

     Jak zpívá Božský Karel - čas letí jako bláznivý, rok se sešel s rokem, a zase je tady Beskydské kouření. Místo konání se mírně změnilo, soutěž se sice konala stejně jako v minulosti v malebné obci Lučina,  tentokrát ale ne v autokempu anžto v restauraci "U Adámků".  Netroufám si posoudit jestli bylo dřívější místo konání v něčem lepší nebo horší. Prostě vcelku sympatická vesnická hospoda ničím nevyčnívající z moravskoslezskočeského průměru.
      Utkání samotné pak mělo charakter derby mezi PC Ostrava a Valašským Fajfklubem. Bylo to způsobeno nepochopitelným nezájmem ostatních klubů o tuto zavedenou a tradiční soutěž. I přes sliby a ujišťování v předvečer konání nedorazil vůbec nikdo z jiných klubů, mimo reprezentace  Valašského Fajfklubu.  A co je dle našeho názoru zvlášť smutné - na soutěž nepřijel ani nikdo z Asociace dýmkařských klubů, a do mysli se mi vkrádá neodbytná myšlenka - k čemu že nám vlastně taková organizace je ..? Ou, sorry, zapomněl jsem na web ADK na kterém je kalendář akcí ... Ale raději zpátky k Lučině.

    Na starostenském postu v Lučině došlo k výměně, ale i nový starosta si našel čas k tomu, aby za námi zašel, pozdravil nás a zahájil soutěž milým slovem. Odešel pak po 35 minutách kouření, stejně jako starosta vloni, rozdíl byl pouze v tom, že letos pan starosta nekouřil :-)  Hlavními organizátory byli opět prezident PC Ostrava pan Sítko, časomíru obsluhoval, diplomy vytiskl a komentář namluvil vždy dobře naladěný a rozverný Standa Farana. 
    

U Adámků	starosta obce Lučina ing.Jaroslav Votýpka
Samoobslužný tabákový bar	Soutěžní zátiší
Příprava	Standa Farana dolaďuje svou dýmku minutu před startem
Nervozita před startem	Exkluzivní dýmka pro vítěze, věnovaná starostou

Samotná soutěž byla pohodová jako vždy. Kouřil se Holger Danske Cherry-Vanilla, příjemný aromatik. Specialitka na Lučině - dostali jsme každý krabičku ne se dvěma, ale se čtyřiceti zápalkami. Použít se pochopitelně směly jen dvě, ale plná krabička způsobila značné veselí v sále. K tomu jsme dostali opravdu hezká dusátka, vzhledově se vymykající běžnému soutěžnímu standardu ( na některých soutěžích dokonce nedostanete žádné - třeba ve Valmezu :-)). Zapálili všichni, nikomu nevyhaslo ani v první půlhodině. Celkově ale měla soutěž charakter "rychlá smrt". Dokonce jsme podezřívali Standu, že do časomíry namontoval "Turbo" od nějakého pražského taxikáře, protože jsme měli pocit že čas běží opravdu hrozně rychle. Tabák krásně a rovnoměrně hořel, ale všem ho  ubývalo závratným tempem. První borec ale odpadl až po 37 minutách, byl to soutěžící se symbolickým startovním číslem třináct.  Do padesáti minut odpadávali vesměs domácí borci, což nás naplňovalo opatrným optimismem. Pak se od nás štěstí malinko odvrátilo - vyhaslo v kotlíku našeho praporečníka Lojzy. Přesto mu jeho čas stačil na sedmé místo, a v té době netušil, že jej pouhých sedm minut dělí od vítěze. Potom skončil zase jeden z domácích a na pátém místě jej pak následoval náš metodik a trenér Honza. Čtvrté místo opět patřilo hostitelům a pak přišel vrchol sezóny pro Vašeho nástěnkáře, čas těsně přes hodinu stačil na třetí místo. Takže je jasné že celkové vítězství si odnesli domácí, ale nikdo z nás to necítil jako újmu, atmosféra soutěže byla více než přátelská, rozhodně ne sportovně nervózní. Čas vítěze Stanislava Ondruška 1,04,49 není zrovna na mezinárodní úrovni, ale těmto věcem se nedá poručit. Do jisté míry to může být způsobeno tím, že soutěžící kouří "na jistotu", raději víc než míň a pak se jim na závěr nedostává "paliva". Stejně tak může být na vině tabák, jeho druh a vlhkost ... těžko říci. Faktem je, že stejní účastníci před rokem na stejné soutěži dosahovali časů téměř dvojnásobných.

Lojza si pod dohledem Standy Farany vybírá svou cenu	Tady blahopřeje Honzovi prezident PC Ostrava M.Sítko

      Soutěž byla sponzorsky velmi slušně zajištěna, a tak si každý účastník odnesl opravdu hezké ceny, dárky a suvenýry. A protože se počítalo s více účastníky, přebytek cen vložili pořadatelé do tomboly, ze které si mohl kdokoli při troše štěstí vytáhnout hezkou cenu bez ohledu na umístění v soutěží. Za zmínku rozhodně stojí bochník vynikajícího chleba (vím to, měli jsme ho doma na večeři) ozdobený reliéfem ve tvaru dýmky s kmínovým kouřem - je na fotografii nahoře. Hromady doutníků různých velikostí, zapalovače, trička, čepice, fotoalba, samolepky, samozřejmě tabáky ... nikdo neodjel s prázdnou. K tomu dobré jídlo v ceně startovného, příjemné počasí, prostě pohodově strávené odpoledne mezi přáteli.

Tuhle soutěž si příští rok rozhodně nenecháme ujít. Nepovznesla nás sice do výšin profesionálního dýmkaření, nebyly vidět tváře hráčů pokeru, nikdo nás nevyzýval k tichu v sále ani nám podezřívaví rozhodčí nestrkali nosy do hlaviček dýmek. Naproti tomu se na potkání rozlévala slivovice, vyprávěly vtipy a nikdo se nenudil.

      Mějte se v Ostravě krásně, a nenechejte se rozladit tím, že na vás ostatní kašlou. Jejich chyba, neví o co přicházejí.

                                                    
                                                                           nástěnkář

  fotografie a text (C)  Radim Přikryl