| |
VI. Jubilejní shromáždění
Již pošesté jsme se zamýšleli nad uplynulým rokem
15. - 16. ledna 2010 Hranické Loučky
Tuny sněhu zavalily
nejen hory, ale i údolí, i v Praze byly víc než čtyři centimetry sněhu.
Měli jsme ale štěstí, naše každoroční a pravidelné Jubilejni shromáždění
se konalo týden potom, co zima ochromila naši zemičku. A tak se podařilo
exhumovat auta ze závějí a po vcelku dobře sjízdných cestách dojet do
"našich" Hranických Louček. Světluška Víťa, náš každoroční hostitel, už
týden dopředu roztápěl hospůdku s ubytovnou, aby ji vytemperoval na
přátelskou teplotu. A tak jsme třetí pátek v měsíci místo na Kolibu
vyrazili K Hájku. Sešli jsme se v počtu dvanácti členů, což na jednu
stranu není zas tak málo, ale z druhé strany - Jubilejní shromáždění vždy
bývalo akcí se 100% účastí. Pravdou je, že některé naše členy a čekatele
známe už jen z vyprávění, a jejich účast jsme ani příliš neočekávali.
Přijeli ale někteří "skoroztracení synové", kteří rozhodně nevynikají
pravidelnou docházkou, konkrétně to byli Jirka a Karel. Jinak byli na
místě samozřejmě prakticky všichni funkcionáři - fojt, pokladník,
záznamník, šéftrenér, praporečník, nástěnkář, a k nim Garfield a ostatní,
co si žádnou funkci nenechali vnutit. Fojt pronesl projev, ve kterém
zhodnotil loňský rok v klubu a přednesl svou vizi jeho dalšího fungování.
Pak se ujal slova praporečník s návrhy na klubové aktivity - vypadá to
přinejmenším na jeden výlet do Dublinu :-). A k tomu prázdniny na jachtě,
a výlet na Dlouhé Stráně, víno na jihu Moravy ... Snad budeme akčnější než
v roce 2009, kdy se klub, zvláště pak na sklonku roku, trochu propadal do
pasivity.
Pokladník přednesl zprávu o hospodaření klubu v minulém
roce a hned na místě zkasíroval dlužníky. Padlo i několik vět o Starostově
Fajfce 2010, která se mílovými kroky blíží - napište si do kalendářů
20.březen 2010. Praporečník, který jest také výborným fotografem, již má
vymyšlenu pozvánku, která letos bude zcela originální. Velmi podstatná věc
- řešilo se, kdo pro letošní rok ujme funkce ředitele soutěže. Garfield se
silou veškeré své výmluvnosti ředitelování setřepal, ale zcela vážně
slíbil, že bude ředitelovat v roce 2011. Čili tento zápis je třeba
považovat za veřejný příslib. Letos to tedy padlo na Honzu a za rok se
těšíme :-).
|
 |
 |
|
Ledové království v Loučkách
|
Pokladník Jožka zodpovědně
vykonávající svou funkci
|
|
 |
 |
|
Nemáš náhodou o kolečko salámu víc
než já?
|
V pozadí hladový pokladník, vlevo
fojt s očividně prázdným žaludkem, uprostřed trojnásob spokojený Garfield.
|
Po
státotvorných záležitostech jsme se začali věnovat příjemným činnostem.
První na řadě byla večeře - podávaly se tradiční mexické fazole s uzeným,
Víťova specialita. Pokračovali jsme pak kávou s domácím štrůdlem a vše
jsme prokládali lahvemi Tulamore Dew, které přinesl Jirka coby skleněné
razítko na omluvence za chabou docházku.
Potom jsme na důkaz Valašsko-Thajského přátelství šli
před hospůdku vypustit několik tradičních asijských létajících lampionů. I
na valašském nebi se vyjímaly moc pěkně. Zatím naštěstí nemáme zprávy z
letiště v Mošnově, že by nějaké letadlo mělo problém s vysokoletícím
svítícím objektem. Venku nám příjemně vytrávilo a tak jsme se vrátili zpět
do hospůdky, kde už Víťa chystal obložené talíře s domácími klobáskami.
Garfield špatně vyhodnotil situaci, a talíř určený pro tři osoby, který
shodou okolností stál na stole zrovna v jeho blízkosti, považoval výhradně
za svůj, a tak jeho dva spolustolovníci měli -téměř- smůlu. Vzít totiž
našemu mlsounovi talíř s jídlem je podobný úkol, jako pokoušet se sebrat
pitbullovi jeho oblíbený klacek. Večer probíhal poklidně, pořešili jsme
další organizační záležitosti ohledně Starostovy Fajfky a naplánovali
další letošní akcičku - půjdeme společně do kina na nové zpracování
Sherlocka Holmese. I když ve filmu nekouří svou mohutnou "kalabašku", ale
jen malou rovnou "billiardku", přesto je to nehynoucí symbol nás
dýmkařů. Kromě klábosení jsme ještě absolvovali
napravovací fyzioterapeutický zásah od našeho praporečníka - odbornou
masáž zad. Čertví kde se to naučil, ale kouzlo bylo účinné a Alois byl
hodně přesvědčivý, takže jsme zákrok absolvovali všichni, a někteří i
víckrát.
 |
 |
|
Za a). přece si nebudu pálit prsty
za b). přece nevyhodím pět centimetrů Cohiby |
Zbyněk po neúspěšném pokusu
odstřihnout doutníkovou gilotinkou špičku rohlíku.
S takovými rozměry doutníku výrobce nepočítal |
|
 |
|
|
Praporečník napravuje záda Zdeňkovi. |
|
Někteří z účastníků z různých důvodů odjeli už okolo
půlnoci a nepřespávali. Po odjezdu dotyčných na místě osaměli fojt,
škytající praporečník, přecpaný Garfield trpící nadýmáním, Víťa, který si
po šichtě konečně mohl sednout, Jirka a Honza. A dotyční se postupně
ztráceli na pokoje, tak jak se jim klížily oči. Druhý den už zbývalo jen
tradiční vyprošťovací kafe, stejně tradiční míchaná vajíčka, lehký úklid a
dopolední odjezd k domovům. Jak řekl fojt, plni odhodlání vyrazili vstříc
nejen rovné cestě domů, ale také rovné cestě našeho klubu letošním rokem.
Akce to byla nesmírně příjemná, jsme rádi, že se nás
sešlo tolik, že jsme se všichni ve zdraví dočkali roku 2010 a že všechno
bude jen a jen lepší.
Nástěnkář
P.S.: A speciální dík našemu Světluškovi Víťovi, který si
to celé odpracoval.
P.P.S.: Už se těšíme, až pojedeme na jaře do Louček hledat
Suchdol :-)
|
|
