Jarní dým 2004

 

Klubový přebor v pomalém kouření dýmky

"Jarní dým" byl první příležitostí jak porovnat síly členů klubu v téměř plné sestavě. Soutěžilo se klasicky, tři gramy tabáku Virginia Light, dvě zápalky, dýmka libovolná, dusátko vlastní. Tři minuty na nacpání, minuta na zapálení a pak už jen pevnou ruku a pravidelný dech. Nacpávání u některých soutěžících připomínalo přebírání luštěnin slečnou Popelkou, ve snaze eliminovat jakékoliv kousky tabáku, které by mohly způsobit ucpání dýmky.  Při zapalování si zase každý zakusil pocit Robinsona, který ví, že když přijde o své dvě sirky, tak už si ani neškrtne.

Nejsme sice žádní mistři světa, ale první "odpadlík" měl čas 32 minuty, což není obvyklé ani na velkých soutěžích. Další odpadl cca po dalších deseti minutách. Ostatní následovali v několikaminutových, vcelku rovnoměrných, intervalech. Drama začalo až v čase okolo 60.minuty. To zůstali už jen dva soutěžící, kteří s vypoulenýma očima rozdýchávali poslední žhavé uhlíky. Jejich snaha ovšem byla marná, a pod dohledem rozhodčího se dohodli, že svou snahu ukončí džentlmensky ve stejném čase 1.00.20 a podělí se o první a druhé místo (a láhev Jamesona).  Cenu předal meziříčský starosta JUDr.Kubeša.

Takže výsledky:

1.-2. Honza Vacek a Radim Přikryl  1.00.20

3. Jakub Skalka 0.51.40

Akce se vydařila, Jamesona ochutnali všichni, vítězové si odnesli diplomy, a Honza, tradičně abstinující z důvodu dojíždění, si odvezl zbytek whisky domů. Říkal něco o tom, že se o ni snad podělí s rybičkami, co má doma v akváriu, ale nejsem si úplně jist, jestli jsem se nepřeslechl.

A tradičně fotoreportáž:

Poslední pokyny před startem

Krátce po zapálení ...

Logo DHL v pozadí není sponzorské, v obálce jsou diplomy ...

Netřeba komentáře, dokonalý styl Josefa Vybírala

Skoro fšeci ... ruka je Františkova

Starosta předává ceny vítězům