Nejen na fotbalovém hřišti probíhají utkání aneb Vítku vítej doma !!!

Dvoudenní klání u příležitosti Světluškova návratu do sestavy Valašského Fajfklubu

    Ve dnech, kdy celá Evropa žije fotbalovým šampionátem jsme i my vyrazili na náš zápas. Zápas, který hrajeme již hezky dlouho, ale který prý nemůžeme vyhrát, nýbrž jen zremizovat. Utkání se mělo odehrávat na útulném stadiónku v Hranických Loučkách, při významné příležitosti Světluškova opětovného se uchopení pípy.
     Ve dnech předcházejících utkání, se začaly objevovat tradiční nominační potíže. Honza s Jožkou nebyli uvolněni svými zahraničními kluby a u některých dalších se projevily zdravotní potíže z náročného jarního programu, které neumožnily nastoupit k zápasu. S mírnými obavami, či spíše pokorou k soupeři jsme se vydali několika luxusními autokary do dějiště zápasu. Štěstím bylo, že podvečerní trénink byl veřejnosti uzavřen. Tak jsme mohli nacvičovat různé herní varianty, taktické signály či standardní situace.

Základní sestava. Postupně se měnila, jak někteří hráči odjížděli a jiní zase přijížděli	Aleš u tabule při výkladu taktiky

      Jedním z bodů bohatého zápasového programu bylo pochopitelně přivítání se s Vítkem, tedy Světluškou. Přesto, že byl Světluška chvíli díky několika žlutým kartám mimo hru, jeho nasazení u stolu a zejména důrazný tah za pípou, přispěly k naší rychlejší hře. Zejména ovšem musím vyzvednout první podávaný chod, který servíroval. Jeho makrobiotické fazole byly přímo nabušené vitamíny a jinými proaktivními látkami. Ve spojení s jedinečně jemně uvařeným frutariánským masem, jsme byli schopni úspěšně vzdorovat i hordě Osmanských nájezdníků.

Světluškova makrobioticky-frutariánská bomba.	Jura valí další ionťák.

     Vzhledem k tomu, že nám ani v závěru prvního chodu nic nešťastně nevyklouzlo z rukou (naše levá strana stolu nebyla slabinou), mohli jsme se přesunout do venkovního posezení a pokračovat v našem zápase. To již také mezi nás dorazil náš technik. Díky jeho příjezdu mohlo dojít ke zlomovému okamžiku v historii našeho klubu. Mužstvo se rozdělilo do tří skupin, které se chystaly sportovat!! Ano přátelé, jemně si orosit čelo při sportu, který je vlastní zejména důchodcům francouzského venkova, hře zvané pétanque. Ovšem co může zvednout ze židle důchodce v zahraničí, neplatí pro některé naše zkušenější členy, a tak se Zdeněk a Jura věnovali pouze kibicování. Byly vytvořeny dvě družstva a je nutno pro historii zachytit jejich složení. Tady je : Tým A – Aleš, Fojt, Garfield. Tým B – Technik, Praporečník (safra na toho třetího ne a ne si vzpomenou, že by Franta?). Byla to litá bitva, ovšem výsledek ihned upadl do propadliště dějin a ani k dnešním dnům se nedochoval….

Technik zodpovědně upravuje hrací plochu.	Garfield jede, Fojt tlačí pohledem.

     Po tomto trochu sice rozvernějším, ale zlomovém programu, pokračoval náš zápas. Do něj byl s přicházejícím večerem vložen druhý chod. Masíčko naložené podle Fojtova receptu něžnou rukou jeho paní – Thajské pohlazení. Zde je nutno kriticky přiznat, že naše nadšení pro první sportování vedlo k mírnému opoždění vlastního grilování. A tak zatím co Fojt s Františkem za svitu baterky grilovali, ostatní sledovali v přímém přenosu drama z pod Alp, ve kterém – k naší nechuti- ruská jízda poslala domů oranžové tulipány. Ale ani na našem hřišti jsme nelenili, a dál pokračovali aktivní hrou s vysunutým presingem v dalším zápase.

František a Fojt při grilování Thajského pohlazení	Světluška si počínal u pípy naprosto spolehlivě

     Bohužel, čím více se rozprostírala půlnoční obloha nad Loučkami, tím více také ubývaly síly našim borcům, kteří se postupně odebírali na kutě. Ranní probuzení potvrdilo naše chmurné obavy. Při pohledu na zbývající lahve se ukázalo, že tento zápas jsme nezremizovali. Ale co na tom, ranní vaječinka měla přímo blahodárné účinky a pohled do nastávajícího dne se hned rozjasnil. Po ránu se na Světlušku přijeli ještě podívat Záznamník s Nástěnkářem a dalo se říci, že i když se to nezdálo, tak se vlastně v Loučkách vystřídal během dvou dnů skoro celý náš klub. Kromě dvou posádek, dorazil v průběhu času František, také Technik se Zbyňkem, kteří ovšem stačili ještě večer odrazit.

Stejně jako v lednu, tak i teď si František s Víťou pěkně podebatovali	Ranní sestava posilněná o Nástěnkáře a Záznamníka....

    

                                                            Další bohulibá akce je za námi a všem, díky za ni.

                                                                                                                 Fojt   

Text (C) Fojt, foto (C) Praporečník a Světluška