Banská Štiavnica  

18. listopadu 2023

Soutěž, na které nikdo z nás nikdy nebyl, akce opředená tajemstvím a mám pocit, že i trochu chráněná před vetřelci a zvědavci. O to víc vymazlená a vychytaná, a to zdaleka nejen po stránce soutěžní. Ale postupně.

Kamarádi z PC Nitra Zacharovu fajku nijak netají, ale příliš ji nepropagují. Prostě je to jejich klubová srdeční a komorní záležitost. Nicméně, když jsme se v Šumperku bavili s Michalem, neměl proti naší návštěvě námitek. A tím, že akce byla oficiálně uvedena na webu ADK, necítili jsme se provinile, že narušíme soukromí domácího setkání.

Nic v životě ovšem není jednoduché. Zacharova fajka se konala v Banskej Štiavnici. Což při pohledu do mapy vypadá zdánlivě blízko, reálně se ovšem pod tři a půl hodiny jízdy nedostanete. Strávit v jednom dni za volantem  sedm nebo víc hodin neznělo úplně lákavě. Pozitivní ale bylo to, že termín konání byl 18. listopadu, což byla sobota po pátečním svátku a nabízela se tak možnost dvou nebo i vícedenního výletu.

Nakonec hozenou rukavici za Fajfklub zdvihl nástěnkář, který zastávkou ve Štiavnici zahájil dovolenou u Baltu :-). Ano, v pátek a v sobotu na Slovensku, se sbalenými kufry v autě, a po soutěži odjezd od východních sousedů k sousedům severním.


foto (C) Maroš Stražanec

Zacharova fajka je akce s několika přesahy. Jak název napovídá, svou roli v ní hraje někdo jménem Zachar. Muž jménem Karol Zachar byl slavným místním výrobcem keramických dýmek, které kopírovali i další výrobci široko daleko. A tak program soutěžního dne začal neobvykle setkáním na hřbitově. Tam jsme společně zapálili svíčky na hrobě tohoto slavného muže, který má na náhrobku slovo "fajkár".

Poté jsme se přesunuli do restaurace Svatá Barborka, kde nás kromě nádherného, téměř zámeckého interiéru čekal Ivan Chladný, odborník na slovo vzatý přes Zacharovy fajky. A nejenom, že o nich hodně ví, ale zkouší s použitím originálních forem, postupů a nástrojů obnovit jejich výrobu. S výsledkem stále není úplně spokojen, nicméně jeho výrobky se již nápadně podobají dochovaným originálům - díky dodržení historických postupů jsou prakticky nerozeznatelné.


foto (C) Maroš Stražanec

Po obědě -tolik vepřových kolen pohromadě jsem snad ještě neviděl, uff- jsme se vydali na ještě jednu vycházku, pro vytrávení.

Banská Štiavnica je nejen nádherné městečko pod patronátem UNESCO, ale má i několik slavných rodáků. Kromě zmíněného Karola Zachara je to třeba Dežo Hoffmann. Neví se o něm sice, že by kouřil dýmku, nicméně proslavil se jako fotograf nejslavnějších muzikantů. A nejvíc jako osobní fotograf Beatles, které si vzal pod svá křídla, když ještě nebyli světové megahvězdy. Je mj. autorem ikonické fotografie z alba Abbey Road. A my navštívili jeho rodný dům, ve kterém je dnes expozice jeho fotografií.

Před patnáctou hodinou jsme se postupně vrátili do Svaté Barborky, kde už se vše schylovalo k soutěži. Já a Standa z PC Ostrava jsme dávali soutěži "medzinárodný rozmer", jinak byla většina účastníků z pořádajícího klubu, mimo jednoho soutěžícího z PC Bratislava a tří nezávislých. Z nich dva přišli v historických štiavnických oděvech a kouřili z originál Zacharovek.

I na relativně malé -ale opravdu jen relativně, 21 účastníků je hezké číslo, zvlášť, když jsou téměř všichni z jednoho klubu- soutěži vytáhli pořadatelé výpočetní středisko s jejich originálním software, vymazlené sáčíčky s tabákem, kde na každém byla malinkatá nálepka nám důvěrně známá - kouřil se tabák Flying Finger. A na této soutěži se vykouřila poslední plechovka, která byla v oběhu. Konec, je po něm a už se nikdy nevrátí. Vítěz dostal zbytek co zůstal v plechovce a tak je posledním, kdo tento tabák získal.

Tabák tedy znáte, dýmky byly libovolné vlastní, ostatní propriety dle CIPC, a zhruba v 15 hodin zazněl zvon ohlašující start. Za sebe se musím trošku pochlubit, že daleká výprava nebyla korunována průšvihem typu "letět na MS do Tokia a nezapálit", naopak, podařilo se dostat na "bednu", a pro Valašský Fajfklub vybojovat třetí místo. Můžeme si říkat jak chceme, že se jezdíme hlavně pobavit, ale co si budeme povídat, úspěch potěší a našim egům udělá dobře :-). Kouřilo se pod psa i nad psa, je nám líto, že už mezi námi nejsou Alex ani jeho páníček Gregory, ale můžeme si jejich památku připomínat aspoň tímto způsobem. Vítězství a stříbro zůstaly doma, zvítězil Juraj Banás před Michalem Kožou - ten byl ovšem mírně handicapován obsluhováním výpočetního střediska. Ale nevypadalo, že by se na kamaráda ze svého klubu zlobil.

No a po soutěži se rozdaly ceny a diplomy. Ceny byly specifické, na soutěži se platilo startovné formou dodané láhve. A tak si každý láhev zase odvezl. Geniální, jednoduché. A málem bych zapomněl - první cena byla dýmka, kterou do soutěže daroval opavský Jirka Zapletal.

I když nám to bylo moc líto, museli jsme se po vyhlášení výsledků zvednout a jet, čekalo nás ten den ještě mnoho kilometrů.

Chlapci z PC Nitra, všechno jen v superlativech. I menší soutěž dá stejně práce jako kterákoliv jiná, a tahle se vyrovnala libovolné "velké". Ať doprovodným programem, servisem, samotnou soutěží, prostředím, prostě vším.

Díky moc, jsem opravdu rád, že jsem se mohl zúčastnit.

Nástěnkář

P.S.: Za věcnou i jazykovou korekturu děkuji Michalovi :-)

Několik fotografií různých autorů, děkujeme za možnost sdílení:

Zde leží Karol Zachar, fajkár	Z návštěvy rodného domu Dežo Hoffmanna
Nově vyrobené fajky Zacharovky	A zde zachránce jejich tradice Ivan Chladný. Na stojánku jsou jeho výrobky, k nerozeznání od originálů.
Příprava na soutěž	... a asi poslední Flying Finger
Z originál Zacharovek kouřili tito dva tradičně odění mladíci ze Štiavnice	Nástěnkář a jeho 30 vteřin slávy :-)

    text (C) Radim Přikryl , neoznačené fotografie (C) Radim Přikryl